Na takzvané prázdné prodeje akcií, vládních dluhopisů a s nimi spojených instrumentů a také celkově na oblast derivátů chce během roku 2012 uvalit regulaci Evropská komise. Počítá s tím legislativní návrh, který přestavil eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Michel Barier. „Žádný finanční trh si nemůže dovolit zůstat na území divokého západu. OTC deriváty mají obrovský dopad na reálnou ekonomiku, od hypoték po výši cen potravin," řekl dnes novinářům Barnier.
Obchodníci na stávajících mimoburzovních (OTC) trzích budou zřejmě muset od konce roku 2012 povinně hlásit uskutečněné obchody. Zatímco tyto obchody regulaci a ohlašovací povinnosti dosud nepodléhaly, nově budou muset být hlášeny ve speciálních datových centrech. K těm budou mít přístup regulační úřady jednotlivých členských zemí EU. Do kontraktů mezi oběma stranami budou muset navíc vstoupit takzvané CCP (Central Counterparties), což jsou soukromé firmy, které mají ochránit účastníky obchodu před nadměrnými riziky. Evropská komise si o nich slibuje, že „pomohou zabránit situaci, kdy krach jedné ze stran celého obchodu povede ke krachu druhé strany“.
OTC kontrakty, uzavírané například mezi bankami a firmami, které se zajišťují proti nežádoucímu pohybu na úrokových sazbách, měnových kurzech, komoditách či dalších aktivech, tvoří zhruba z 90 % na celkovém ročním obchodním objemu derivátových transakcí. Jejich objem v prosinci roku 2009 činil kolem 500 bilionů dolarů (OTC obchody).
Vedle mimoburzovních derivátů chce Evropská komise omezit naked short selling akcií a vládních dluhopisů členských zemí EU. „Za normální situace na trhu napomáhá krátký prodej likviditě trhu a přispívá k účinnému stanovování cen. Ale v případě obtíží a nervozity trhu mohou spekulativní krátké prodeje prohloubit propad cenm trhy vykolejit od normálního vývoje zvýšit systémové riziko,“ uvedl Barnier. Návrh EK počítá s požadavkem, aby investor před vstupem do pozice měl dluhopisy či akcie vypůjčené či na ně měl uzavřenu dohodu o půjčení nebo zajištění přes třetí stranu tak, aby byly k dispozici do 4 dnů po ukončení transakce. V případě nedodržení této povinnosti by obchodníkovi hrozila pokuta či zákaz short sellingu. Návrh EK také počítá s tím, že krátké transakce budou viditelně označovány v burzovních systémech tak, aby byly pod dohledem regulátorů. EK si od požadavku slibuje dohled především nad vládními dluhopisy. Návrh omezení short sellingu počítá také s tím, že obchodník by musel oznamovat každou krátkou pozici překračující 0,2 % vydaného kapitálu regulátorovi a hlásit veškeré pozice překračující 0,5 % zbytku trhu. Regulátorům má být dána pravomoc dočasně zavést zákaz short sellingu a obchodů s CDS kontakty. „Veřejné vykazování od takto nízkých úrovní nás velmi zneklidňuje. Fakticky to povede k významné redukci short sellingu,“ uvedl šéf International Securities Lending Association Kevin McNulty. „Tyto oblasti jsou dalšímu klíčovými body v regulatorním tlaku, kterému banky aktuálně čelí a je třeba s nimi zacházet velmi opatrně a to jak jednotlivě, tak u celku,“ uvedl šéf Evropské federace bank Guido Ravoet.
Omezení short sellingu v případě úspěchu tohoto návrhu přivede pravidla celé Evropské unie blíže postoji Německa a Francie. Německá vláda a regulátor BaFin již v květnu zakázaly prázdné prodeje na vládní dluhopisy a vybrané klíčové akcie. Omezení naked short sellingu na vybrané akcie, zejména bank a pojišťoven, platí také v Rakousku.
Ve Spojených státech byl návrh na zákaz naked short sellingu odmítnut v loňském roce regulátorem a Kongresem. Ministr financí Geithner jej označil na nepřínosný, Kongres uvedl, že plošný zákaz by byl „kontraproduktivní a znepokojující“. Stávající návrh EK je však interpretován jako v souladu s obsahem americké regulace OTC derivátů takzvanou „Frank-Dodd reformou. Evropská regulace short sellingu, v případě že bude národními vládami a Evropským parlamentem přijata, má vstoupit v platnost od počátku července 2012, regulace OTC derivátu pak od konce roku 2012.
(Zdroj: Bloomberg, WSJ, CNBC, čtk)