Světová ekonomika v nadcházejících deseti letech projde větším množstvím dalších menších finančních krizí, protože finanční reformy se ubírají špatným směrem a přicházejí pozdě,“ uvedl v rozhovoru pro CNBC „věčný pesimista“, americký ekonom Nouriel Roubini. „Ačkoli makroekonomická data o recesi nehovoří, ekonomické prostředí, ve kterém se pohybujeme, jí odpovídá. Jakékoli negativní překvapení v makrodatech vyvolává korekci akciových trhů, další rozšiřování spread, zvyšuje volatilitu a averzi k riziku a následně dopadá v podobě negativního šoku na skutečnou ekonomiku,“ uvedl Roubini. Další stimulace ze strany amerického Fedu podle Roubiniho nemůže pomoci trhu již tak zavalenému nadbytečnou likviditou, která se neprojevuje v růstu úvěrů. „Americké banky sedí na bilionu dolarů nadbytečných rezerv a nepůjčují. Skutečnými problémy ekonomiky jsou solventnost, úvěry, trh domů, finanční sektor. Ale nikoli likvidita,“ uvedl Roubini.
Závěr roku 2010 podle Roubiniho bude provázet jen velmi anemický růst ekonomik USA a Japonska, což společně s úspornými opatřeními Evropy dopadne i na zpomalení Číny skrze její export. Negativní revizi očekává ekonom také u čísel amerického HDP za 2Q10. „Úsporná opatření ve snaze omezit dluhy vyspělých ekonomik ohrožují spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru a domácnosti ve většině velkých ekonomik drží své výdaje zpět. Rozvíjející se ekonomiky se po dobu tohoto anemického růstu vyspělého světa budou muset spolehnout místo exportu více na domácí poptávku,“ uvedl ekonom na sympóziu v Kuala Lumpur. Americký 1% růst tažený vládní a měnovou stimulací vnímá stále jako recesi.
Skupina amerických ekonomů v rámci Národního úřadu pro ekonomický výzkum NBER, který vyhlašuje oficiální počátek a konec recese, potvrzuje svou předpovědí Roubiniho slova o „častějších krizích“. „Průměrná doba mezi cyklickými kontrakcemi ekonomiky významně poklesne. Proti dosavadnímu průměru posledních dvaceti let na řádově osmi letech čekám pokles někam ke čtyřem letům,“ uvádí Robert C. Doll, hlavní akciový stratég BlackRock v New Yorku. „Cyklické oživení nyní probíhá, ale v budoucnu nás čeká více recesních období,“ uvedl. Doll uvedl, že nakupuje akcie, protože je přesvědčen, že ekonomika se v blízké budoucnosti bude zotavovat. Návratnosti akcií v příští dekádě ale předpovídá významný ústup od 12% průměrného zhodnocení, kterého jsme bývali svědky doposud. „Nynější zotavování ekonomiky je výrazně odlišné od minulých hospodářských cyklů, zvláště případu let 1981-1982, kdy zaměstnanost strmě rostla. Významným důvodem jsou změny finančního systému jako výsledek krize, což se v předchozích recesích od Velké Deprese 30. let nedělo,“ uvádí Robert Hall, profesor Stanford University. „Tyto změny ve finančním sektoru potlačily expanzi významným omezením úvěrů, dodal. „Spotřebitelé zarazili výdaje, omezují své dluhy a budují úspory. Banky nepůjčují. Centrální banky mají již jen málo prostoru pro podpoření růstu po snížení sazeb k nule. Tyto nerovnováhy ponechají ekonomiky dosud spoléhající na dluhy, jako je ekonomika USA, nadále náchylné recesi,“ uvedl Mohamed El-Erian, šéf PIMCO. „I investoři s velmi diverzifikovanými portfolii a přísným řízením rizik musejí počítat s návratností mezi 3 až 5 procenty místo současných 6 až 8 procent,“ dodal.
Lakshman Achuthan, šéf Economic Cycle Research Institute v New Yorku, předpovídá americké ekonomice „cyklickou nestabilitu“ a uvádí, že další recese započne před obnovením plné zaměstnanosti na předkrizové úrovně roku 2007, kdy nezaměstnanosti dosahovala 4,6 %. „Více recesí přinese také více býčích trendů na akciových trzích, již nebude možné spoléhat na výběr akcií a strategii kup a drž,“ uvedl. Stabilnější podle akciového stratéga v Londýně Iana Richardsona budou firmy s aktivitami diverzifikovanými na rozvíjejících se trzích a generující zde zisky. „Když se podíváte na demografický vývoj Asie, nerozvinutý trh jejích spotřebitelů a jen málo úvěrů mezi nimi, díváte se na budoucí prostor k růstu,“ uvádí Richardson. „Roste-li ekonomika o čtyři procenta, může negativní šok dobře přežít. Roste-li o jedno či dvě procenta, může ji už lehce uvrhnout do recese,“ uvádí profesor Harvardu Martin Feldstein. „V budoucnu budeme svědky případů, kdy relativně malé šoky budou mít vážné dopady na vysoce zadlužené ekonomiky,“ uvádí ekonomka univerzity v Marylandu Carmen Reinhart, spoluautorka knihy „This Times is Different: Eight Centurie of Financial Folly“, kterou napsala s profesorem Harvardu Kennethem Rogoffem. Ekonomiky tak zřejmě v příští dekádě a dále čekají častější období přechodné fáze cyklu mezi oživením a recesí. „Je jasné, že máme před sebou více volatility a nejistoty, než v devadesátých letech či přelomu tisíciletí,“ uzavírá další člen NBER, harvardský ekonom James Stock.
(Zdroj: Bloomberg, NBER, CNBC)