Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
EK: Rozpočtoví hříšníci zaplatí pokutu 0,2 % HDP. Hampl (ČNB): Dluhy prohloubí, skutečný problém nevyřeší

EK: Rozpočtoví hříšníci zaplatí pokutu 0,2 % HDP. Hampl (ČNB): Dluhy prohloubí, skutečný problém nevyřeší

29.9.2010 13:48
Autor: Josef Němeček, Patria Finance

Aktaulizováno (17:10) Státy eurozóny, které do budoucna poruší rozpočtová pravidla Evropské unie, zaplatí pokutu ve výši 0,2 procenta HDP. Tak zní návrh Evropské komise vůči zemím, které překročí limit rozpočtového schodku 3 % k HDP. Dosud za jeho překročení bylo potrestáno jen Portugalsko. Nově by se pokuty měly vztahovat také na země,které poruší Maastrichtské kritérium nejvýše 60 % celkového dluhu k HDP – ovšem pouze v případě, že v průběhu tří let nesníží zadlužení nejméně o dvacetinu.

„Pokutovací“ mechamismus má mít tři fáze: po porušení země složí vklad 0,2 procenta HDP, z něhož mu ale budou plynout úroky. Ve druhé fázi, kdy EU bude muset proti zemi přijmout některá nápravná opatření, se úroky z vkladu rozdělí mezi členské státy. Ve třetí fázi, pokud se zemi, která pravidla porušila, nepodaří napravit hospodaření, peníze propadnou EU.

Nově chce EU také sledovat nerovnováhy v Unii a nutit členské státy k jejich nápravě. Jde především o státy, které rychle ztrácí konkurenceschopnost, z návrhu ale vyplývá také snaha EK postihovat i země, které například vykazují obrovské přebytky zahraničního obchodu, cílem by zde bylo tedy zejména Německo. Obrátit by se pak měl mechanismus sankcí – místo rozhodování členských států na návrh EK by měly být nově pokuty uvaleny automaticky s právem proces zastavit jen většinou ministrů financí EU (Ecofin). "V důsledku nedostatků stávajících právních předpisů je zapotřebí širší a posílený dohled nad daňovými politikami, ale i nad makroekonomickými politikami a strukturálními reformami," stojí v tiskovém prohlášení EK.

České republiky, neplatící eurem, se návrh zatím netýká. Odhad současného stavu, pokud bychom členy eurozóny byli, ale hovoří o přibližně 7 mld. Kč pokuty. U Slovenska, které členem eurozóny je, pak o více než třech miliardách korun. Se sankcemi pro země mimo eurozónu se však také počítá, EK je ale navrhne později. Budou o něco mírnější, ale zaměří se především na příliv evropských dotací, což dnes částečně potvrdil i eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn. "Pokud budeme muset přistoupit k uvalení sankcí, tak země eurozóny budou platit rovnou ze své pokladny. Režim pro celou EU by pak fungoval tak, že přiměřeně omezíme příliv dotací," uvedl.

Do diskuse nad návrhy EK přispěl pro WSJ svým názorem víceguvernér ČNB Mojmír Hampl. „Evropská snaha o opravu základů eurozóny je pochopitelná, avšak zřejmě odsouzena k selhání,“ míní Hampl a upozorňuje na dlouhodobé neplnění kritéria rozpočtového schodku a celkového dluhu ze strany členských zemí EU dosud. „Pak Stability a růstu, který byl navržen pro udržení rozpočtových schodků a dluhů zemí byl rozvolněn a následně stejně nedodržován. V důsledku toho rozpočtové problémy řady zemí narostly do neudržitelných rozměrů v jejich dobrých časech. Následně špatné časy zaútočily na samotné základy eurozóny,“ uvedl. „Je nemožné vynucovat nadnárodní regulaci nad suverénními státy a jejich národními rozpočty. Uvědomme si, jak budou fungovat tyto navrhované sankce ve špatných časech. Odvedeme-li evropské zdroje ze země s vysokým schodkem, jednoduše se ještě dále zvýší,“ upozorňuje Hampl. „Zdroje ze strukturálních a kohezního fondu či do zemědělství jsou navázány na dlouhodobé projekty a závazky. Pokud se jejich přítok zastaví, země prohloubí zadlužení,“ uvádí Hampl směrem k dalšímu návrhu na trestání hříšníků omezením toku evropských peněz.

Také snaze o omezení hlasovacích práv zemí, které porušují rozpočtová pravidla, se podle Hampla jen velmi stěží dostane jednotné podpory. EU zřejmě bude souhlasit s povinným každoročním hlášením rozpočtových parametrů komisi. „Není překvapivé, že tento návrh Bruselu širokou podporu získal. Ne proto, že je skvělý, ale proto, kolik reálně znamená v praxi,“ uvádí Hampl. „Měnová unie bez společného státu je jedinečným experimentem a stejně, jako se zřejmě do budoucna nedočkáme plně funkčního evropského státu, nedočkáme se ani plně funkční měnové unie. Ledažeby od této chvíle všechny členské země eurozóny a celá EU usilovaly o disciplinované a udržitelné rozpočty a makroekonomické politiky jako celek. Ale kdo si na to vsadí?,“ ptá se v komentáři pro WSJ Mojmír Hampl.

(Zdroj: Bloomberg, CNBC, čtk, WSJ,mediafax)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
10:00DE - Index podnikatelského klimatu Ifo
16:00USA - Prodeje nových domů