(aktualizováno - 12. 10.)
Jeden z největších přispěvatelů na pomoc v nemilost upadnuvší řecké ekonomice, kterým je Německá spolková republika, je proti tomu, aby se úvěrová linka eurozóny a Mezinárodního měnového fondu v objemu 110 miliard eur prodlužovala nad smluvený 3letý rámec. Německá vláda tak odmítla tak úvahy o tom, že v případě nutnosti a opradových úsporných snah Řecka nemusí v roce 2013 k ukončení úvěrové linky dojít.
„Pokud Řecko bude dále plnit program úsporných opatření dohodnutý s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou unií, mohl by krátkodobý úvěrový program Řecka přejít v dlouhodobý,“ uvedl včera člen bankovní rady Evropské centrální banky Lorenzo Bini Smaghi. Podobná slova o víkendu vypustil z úst také šéf MMF Dominique Strauss-Kahn s tím, že první s ohledem na velikost pomoci musí souhlasit eurozóna. Oba se tak snažili chladit obnovené obavy trhu o to, že by ostře sledovaný člen eurozóny musel v budoucnu kvůli přílišné dluhové zátěži přistoupit k jeho restrukturalizaci.
Řecko následně v pondělí samo oznámilo, že zkoumá možnost prodloužení splatnosti půjčky, kterou čerpá od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. "Ta jednání pokračují, žádné rozhodnutí nepadlo. Je to ale něco jiného, než otázka restrukturalizace řeckého dluhu," řekl ministr financí Jorgos Papakonstantinu.
"Začalo se o tom jednat, protože každý vidí, že u dvou konkrétních let, tedy 2014 a 2015, má stát místo 40 až 50 miliard (eur) ročně najednou splácet 70," uvedl řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Řecko ale podle něj oficiálně o žádné takové prodloužení splátek nepožádalo. Mluvčí MMF v neděli řekla, že trhy vnímají situaci kolem řeckého dluhu teď lépe.
“Nejsme příznivci myšlenky na rozšíření splátkového plánu (pro Řecko),“ kontroval mluvčí ministerstva financí největší země eurozóny s tím, že by takovýto krok Německo považovalo za „předčasný“. Z celkových 80 miliard eur, které Řecku poskytla ve formě úvěru k dispozici eurozóna, dosahuje německý podíl více než čtvrtiny – přes 22 miliard eur.
Výměnou za příslib gigantické úvěrové linky Řecko slíbili, zredukuje svůj rozpočtový deficit pod maastrichtskými kritérii maximálně povolená 3 % do roku 2014 (loni dosahoval 13,6 % HDP). Řecku z pohledu věřitelů nelze zatím vyčítat nečinnost. Řecká vláda v rámci rozpočtu na příští rok minulý týden navrhla další úsporná opatření, díky nimž hodlá nejen dostát svým závazkům, ale dokonce snížit schodek veřejných rozpočtů na ještě nižší úroveň. Návrh řecké vlády vyčíslil schodek řeckého rozpočtu na příští rok na 7 % HDP, ačkoliv plán představený EU a MMF zemi do konce příštího roku nutit snížit fiskální deficit „pouze“ na 7,6 procenta HDP.
Problémem nicméně stále zůstává celková dynamika dluhu řeckých veřejných financí. Řecký dluh by totiž dle odhadů analytiků mohl z loňských 115 % HDP kulminovat právě v době plánovaného ukončení úvěrové linky na konci roku 2013 na astronomických 150 % HDP, což je nejen 2,5krát více, než povolují unijní rozpočtová pravidla, ale je to i výrazně více než v době těsně před vypuknutím dluhové krize. Mnoho ekonomů považuje podobnou zátěž za neúnosnou, představitelé EU i MMF ovšem odmítají spekulovat o restrukturalizaci dluhu.
"Naším cílem není nic jiného než dostat se z tohoto tunelu co nejdříve. Naše cesta zůstává těžká, po mnoha letech vykolejení se však naše finance ozdravují," komentoval vývoj řeckých státních financí minulý týdne premiér řecké vlády Jorgos Papandreu.
Spekulace o úvahách vrcholných představitelů Evropské unie o možnosti/nutnosti poskytnutí Řecku další finanční pomoc se objevily již v druhé polovině září. „Vysoce postavení úředníci EU věří, že řecká vláda nebude schopna ve stanoveném termínu splnit tvrdé podmínky dohodnuté mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli," napsal 20, září řecký deník Ta Nea.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, EUobserver, čtk, Financial Times)