Potenciální rozhodnutí Irska zažádat o zahraniční finanční pomoc by výrazně zvýšilo tlak na stejný krok ze strany Portugalska, které bojuje s chronicky nízkým růstem ekonomiky a vysokým deficitem státních financí. Rozruch okolo irského dluhu minulý týden vyhnal rizikové prémie u portugalských dluhopisů nejvýše od vzniku eura, a podle analytiků by se tlak ještě zesílil v případě, že se Dublin rozhodne oficiální cestou požádat o poskytnutí záchranné pomoci z fondu EU.
Ačkoli portugalský dluh ani rozpočtový schodek zdaleka nedosahují úrovně Irska a tamní banky se nemusely potýkat s důsledky prasknutí bubliny na realitním trhu, neschopnost Lisabonu dosáhnout od vstupu do eurozóny silnějšího hospodářského růstu činí tamní ekonomiku velmi zranitelnou. Relativně dobré fiskální ukazatele ale prozatím udržují portugalské náklady na financování mnohem níže v porovnání s Irskem – rozpočtový deficit by letos měl dosáhnout 7,3 procent HDP v porovnání s 12 % pro irský rozpočet.
„Pokud Irsko pomoc vyhledá, Portugalsko bude pod nátlakem, není ale jisté, že Irsko se tak rozhodne,“ míní Anke z Conduit Capital Markets. Podle analytiků získalo Portugalsko čas alespoň na politickém poli, když se menšinová vláda s opozicí v říjnu shodla na rozpočtu pro příští rok, ten prošel parlamentem v prvním čtení. Utichly tak krátkodobé obavy ohledně politické situace, ministr zahraniční Luis Amado ale o víkendu varoval, že širší neschopnost politické shody by mohla způsobit odchod země z eurozóny.
O fiskální situaci Portugalska nepříznivě hovoří i její nejvyšší představitelé. Ministr financí Fernando Teixeira dos Santos řekl, že riziko, že bude Portugalsko potřebovat mezinárodní finanční pomoc, je vysoké, a přiznal, že vláda začala kvůli podpoře ekonomického růstu se zaváděním úsporných opatření později, než původně plánovala. Návrh rozpočtu na příští rok, který počítá s 5% snížením mezd státních zaměstnanců a zvýšením DPH na 23 z předchozích 21 %, by měl schodek veřejného rozpočtu výrazně snížit na 4,6 procenta HDP. Ekonomové ale vidí velké otazníky nad tím, jak země, která na rozdíl od ostatních periferních částí eurozóny trpěla nízkým růstem již před příchodem finanční a ekonomické krize, může v následujících letech při tvrdých úsporách ekonomiku nastartovat.
„Po Irsku a Řecku je Portugalsko třetí zemí eurozóny s nejvíce problémy, převážně kvůli svému zahraničnímu dluhu,“ řekl ekonom Carregosa Bank Rui Barbara. Vládní dluh Portugalska je zhruba 82 procent HDP, což je méně než 130 % a 100 % pro Řecko, resp. Irsko. Analytici ale uvádějí, že s připočtením dluhu korporátního sektoru a domácností se celkový poměr vyšplhá přes 250 procent. V letošním roce zatím růst ekonomiky země spíše pozitivně překvapil, když HDP ve 3Q meziročně vzrostlo o 1,5 procenta. S ohledem na plánované škrty a úspory ale nelze vyloučit, že země upadne zpět do recese. Vláda počítá pro příští rok s růstem o 0,2 procenta, i tento výhled však mnozí ekonomové považují za příliš optimistický.
Problém Portugalska ale podle ekonomů leží jinde než ten irský. Zatímco krize v Irsku pramení v bankovním sektoru, který zasáhlo prasknutí bubliny na realitním trhu, slabým článkem portugalské ekonomiky je pozvolna se projevující ztráta konkurenceschopnosti, instituce v zemi ale zůstávají zdravé, uvedl manažer Peter Nabney v deníku Financial Times. Ačkoli Nabney nevidí podobnost mezi irskou a portugalskou ekonomikou, pro chování trhů to podle něj nehraje roli. „Pokud Irsko bude muset o pomoc požádat, trhy se zaměří na další oběť – to je proces, který už začal.“
(Zdroj: CNBC, Bloomberg)