Prostředky, které eurozóna a Mezinárodní měnový fond pumpují do jednotlivých států eurozóny, by udělaly lepší službu ve formě přímé linky pro navýšení kapitálu evropských bank v problémové situaci, vyslovil se dnes v deníku Financial Times známý finančník George Soros. Projekt společné měny pro evropské státy měl podle něho vždy své chyby a z části to prý věděli již tvůrci tohoto konceptu. V současnosti eurozóna pod tlakem posledních událostí údajně skoro jistě spěje k vytvoření určité stálé instituce, která by měla nahradit absenci společného ministerstva financí. Podle Sorose však ani toto nové uspořádání nebude bezchybné.
George Soros v dnešním článku pro britský deník popsal výhody přímé pomoci evropskému bankovnímu sektoru oproti dílčím státním pomocím. „Pokud by banky byly správně zásobeny kapitálem, vedlo by to k nižším schodkům veřejných rozpočtů a k dřívější možnosti návratu na trhy peněžních prostředků,“ uvedl.
Vysoké úroky, které EU a MMF chtějí za záchranné půjčky, totiž podle Sorose neumožňují slabším zemím zlepšit jejich konkurenceschopnost, a nůžky mezi jednotlivými členskými zeměmi se tak budou i nadále rozevírat. „Vzájemný odpor mezi věřiteli a dlužníky má tendenci růst a existuje reálné riziko, že euro může zničit poltickou a sociální soudržnost Evropské unie,“ varoval. Soros politikům doporučil, aby záchranné půjčky byly poskytovány za úroky, za které si je EU schopna sama půjčit. „Tento přístup by s sebou nesl výhodu v podobě vytvoření aktivního trhu eurobondů,“ vysvětlil pro FT.
Kapitálovou injekci je, podle známého investičního guru, lepší bankám poskytnout spíše dříve než později, a nejlepší by bylo, kdyby se tak dělo v celoevropském měřítku najednou, a nikoliv aby každá země musela pomáhat vlastnímu bankovnímu sektoru sama z dodaných prostředků. „Došlo by tak k vytvoření společné evropské regulace bank. Ta však zasahuje do suverenity států méně než kontrola fiskální politiky, uvedl Soros. Evropský dohled nad bankami je navíc podle něho „méně náchylný k politickému zneužití než v případě národní regulace.
Zákonodárci v eurozóně podle Sorose nyní musí stále čelit mnohým překážkám, které před konceptem společné měny postavila nejen měnová, ale i bankovní krize a také krize makroekonomické teorie. Výše popsané strukturální změny tak podle něho nemusí samy o sobě stačit. „Další opatření, jako je restrukturalizace státního dluhu, může být nutná. Pokud však banky budou dostatečně zásobeny kapitálem, potom toto mohou zmírnit,“ uzavírá Soros.
(Zdroj: Financial Times, Bloomberg)