Budoucí evropský protikrizový mechanismus by měl podle stanoviska České republiky zafungovat pouze v případě, když bude eurozóna ohrožena jako celek, nikoli když bude mít ekonomické potíže jen jedna země. Musí to být mechanismus poslední instance, který zahrne i soukromý sektor a Mezinárodní měnový fond, řekl dnes na jednání sněmovního evropského výboru premiér Petr Nečas (ODS).
Riziko, že některé země se budou pokoušet stabilizační mechanismus zneužít, podle něho existuje. "Ohrožení eurozóny jako celku musí být pečlivě posuzováno," podotkl premiér. Od zbytečné pomoci by podle něho mělo odrazovat i to, že mechanismy, které mají platit po roce 2013, budou nákladné. "Bude to působit jako zpětnovazební klapka," soudí Nečas.
Nemělo by se stávat, že když například bude mít některá země platící eurem problém s prodejem svých dluhopisů, bude se snažit získat peníze ze stabilizačního fondu, uvedl Nečas, když poslancům vysvětloval pozice, se kterými jede Česká republika na summit, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu.
Špičky členských států unie budou jednat i o zohlednění nákladů penzijních reforem v nových členských zemích při naplňování paktu stability a růstu. Z Nečasova vyjádření vyplynulo, že Česko je s unijní zprávou o zohlednění systémových penzijních reforem, která je už na stole, spokojeno. "Dosáhli jsme uspokojivých výsledků," podotkl Nečas k úsilí dosáhnout změny pravidel paktu stability a růstu.
V ČR by byla bez těchto změn podle premiéra ohrožena možnost použití dividend a kapitalizace výnosů z privatizace na krytí nákladů důchodové reformy. Podle současné metodiky by tyto peníze byly započítány jen na výdajové straně rozpočtu, zadlužení země ale přitom reálně neroste. Unie je změně prý nakloněna.
Pravidla musí být podle Nečase nastavena tak, aby členské země od reforem neodrazovala. Zároveň ale nesmí oslabit pakt stability a růstu, státy by měly mít možnost započítávat jen přímé náklady na důchodovou reformu. Česká republika bude podporovat to, aby přechodné období, kdy se důchodové reformy v paktu zohlední, bylo prodlouženo z plánovaných pěti na deset let, dodal Nečas.