Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF) vyjádřily politování nad sporem, který propukl mezi jejich zástupci a Řeckem. Atény zejména nesouhlasily s prohloubením privatizačního programu, informovaly v neděli agentury AFP a Bloomberg.
"Naše instituce mají plný respekt k pravomocím vlády ve všech oblastech ekonomického rozhodování a naše úloha spočívá v poskytování rad a podpoře vlády," uvedly ve společném prohlášení MMF a EU. "Uznáváme výzvy, kterým čelí řecká ekonomika, a máme nejhlubší respekt k obrovskému úsilí řeckého lidu," píše se v prohlášení v reakci na vůbec první neshody mezi zadluženým Řeckem a mezinárodními věřiteli.
"Naše spolupráce je a bude založena na vzájemné důvěře," dodaly EU a MMF.
V pátek mise expertů EU a MMF uzavřela svoji kontrolní misi a dala zelenou další tranši úvěru pro zadlužené Řecko. To dostane dalších 15 miliard eur (364 miliard Kč) ze záchranného balíčku. Podle expertního týmu ale Atény musí urychlit přijetí reforem. Z pohledu mezinárodních věřitelů by se Atény měly zaměřit na privatizaci, která by jim měla v letech 2011 až 2015 přinést až 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Vláda přitom počítala, že díky privatizaci získá v období od roku 2011 až 2013 pouze sedm miliard eur (169,8 miliardy Kč). Požadavek expertního týmu Evropské centrální banky (ECB), Evropské komise (EK) a MMF tak vyvolal silnou opozici ze strany řecké vlády.
Řecký premiér George Papandreu z tohoto důvodu telefonicky hovořil i se šéfem MMF Dominiquem Strauss-Kahnem a komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehnem. V rozhovoru řecký státník tlumočil nepřijatelné chování zástupců EK, ECB a MMF na páteční tiskové konferenci, uvedla vláda ve svém prohlášení.
Na začátku května loňského roku se Řecko dohodlo s EU a MMF na finanční pomoci v objemu 110 miliard eur (2,66 bilionu Kč), která měla přispět k vyřešení neutěšeného stavu řeckých veřejných financí. Výměnou za záchranný balíček Atény přislíbily přijmout celou řadu úsporných opatření a škrtů, mezi která patří i snížení mezd státním zaměstnanců, snížení důchodů a zvýšení daní. Jejich cílem je snížení rozpočtového schodku z avizovaných 9,4 procenta HDP v loňském roce na letošních 7,4 procenta HDP.