Čínské banky a další velké státní společnosti budou muset odvádět do státní pokladny vyšší část zisku. Vláda chce přerozdělit zdroje, aby podpořila malé podniky a služby a zvýšila spotřebitelské výdaje. Uvedl to dnes představitel čínské vládní komise pro správu státních aktiv a dozor nad nimi (SASAC). Čínská vláda navíc nařídila bankám, aby do konce března přehodnotily úroveň svých kapitálových rezerv s přihlédnutím k vyššímu riziku spojenému s obávanými půjčkami místním vládám, uvedl zdroj obeznámený se situací.
Vyšší daně státním podnikům jsou součástí reforem, jejichž cílem je omezit závislost země na vývozu a investicích zvýšením domácí spotřeby. Privilegovaný status státních firem, které nyní odvádějí ministerstvu financí deset až 15 procent zisku, navíc vyvolává námitky veřejnosti. Číňanům se nelíbí, že se státní podniky a jejich dobře placení manažeři o své značné příjmy z čínské hospodářské expanze nedělí s ostatními.
"Tendencí do budoucna bude růst," uvedl k odvodům státních firem vládě místopředseda komise Šao Ning. Komise dohlíží na 121 největších společností v Číně včetně ropného gigantu , finančních služeb Bank of China a mobilního operátora . Šao konkrétně neuvedl, na kolik by se měla sazba daní zvýšit, za ideální poměr ale označil podíl ze zisku, který veřejně obchodované akciové společnosti vyplácejí akcionářům.
Největší státní firmy těžily z dotací a další státní podpory, když chtěl Peking vytvořit "národní šampiony" v bankovnictví, ocelářství, ropném průmyslu a dalších odvětvích. Firmy pod správou komise loni vytvořily zisk 1,14 bilionu jüanů a odvedly vládě přes 60 miliard jüanů, což byl proti roku 2009 podle agentury AP téměř dvojnásobek. Poslední pětiletý plán komunistické strany volá po zvýšení domácí spotřeby a rozvoji služeb, zdroje se tak budou muset přesunout od státních odvětví k domácnostem a podnikatelům.
V Číně získává pozornost kapitálová situace bank, které jsou věřiteli místních čínských samospráv. Ty si skrze tisíce nově vytvořených investičních entit napůjčovaly minimálně 10 bilionů jüanů za účelem investic do různých projektů. Tím nejen že obcházely zákon znemožňující samosprávním celkům přímé braní úvěrů, ale navíc nejsou vzniklé dluhy, z velké části kryté vládními zárukami, schopny splácet, varoval čínský zákonodárce Yin Zhongqinga. Nahromaděné „skryté“ dluhy mohou podle něj dotlačit menší územní celky až na hranici bankrotu a ohrozit tak ekonomiku země.
Rostou tak obavy o schopnost čínských bank podobnou situaci přestát. Přiřazení adekvátních rizikových vah půjčkám poskytnutým místním vládám skrze anonymní entity, které nejsou kryty kapitálem, mohou snížit kapitálový poměr v pěti největších čínských bankách blízko minimu požadovanému regulátory, uvedl zdroj agentury Bloomberg. Banky tak budou čelit tlaku na posílení kapitálových polštářů nebo snížení objemu poskytovaných půjček. Podle oficiálních informací měly čínské banky, včetně Industrial & Commercial Bank of China Ltd., ke konci června loňského roku pohledávky za místními samosprávami nejméně ve výši 7,7 bilionu jüanů, z toho 23 % nekrytých kapitálem. Agentura Standard & Poor’s v červenci varovala, že je „vysoce pravděpodobné“, že některé dluhy lokálních vlád nebudou splaceny, jejich množství odhadla na zhruba pětinu všech dluhů.
V souladu s prosincovými směrnicemi jsou banky povinny přiřadit půjčkám místním vládám, které jsou plně kryté hotovostí z investičního projektu, 100% rizikovou váhu. Úvěry kryté z 30 procent pak představují nejvyšší kreditní riziko, 300 procent.
(Zdroj: čtk, Bloomberg)