Japonská jaderná krize vrátila v Evropě téma jaderné energie zpět do centra pozornosti. Jednotlivé země se však rozdělily na ty, které požadují okamžité uzavření jaderných elektráren, a na ty, které jsou pevně rozhodnuty pokračovat v jejich využívání.
Francie, Česká republika, Itálie, Polsko a další země se rozhodly, že nebudou následovat Německo a Švýcarsko, které zastavily jaderný provoz. Namísto toho tyto dvě země kritizují, že učinily unáhlené rozhodnutí. Premiér České republiky Petr Nečas v úterý prohlásil, že německé rozhodnutí je jen „levným trikem, který má znervóznit veřejnost“. Česká republika plánuje investice do jaderné energetiky v řádu 25 miliard dolarů, což je jeden z nejagresivnějších programů na světě. Ke kritice se přidal i britský ministr energetiky Chris Huhne, podle kterého politici v Německu jednali unáhleně a s rozhodnutím ohledně jaderné energie je třeba vyčkat, až budou k dispozici všechna fakta.
V České republice se po událostech v Japonsku neobjevily téměř žádné protesty proti jaderné energii. Ta jí umožňuje snížit její závislost na Rusku a vyvážet elektrickou energii do sousedních zemí. Podobně návrhy na upuštění od jádra odmítají Francie a Itálie, která chce i nadále rozšiřovat využití energie z jádra. Dvě nové jaderné elektrárny chce vybudovat i Polsko, každá z nich by měla mít kapacitu 3000 MW. Všechny země, které jadernou energii podporují, však uvedly, že plně podporují snahy o zlepšení bezpečnosti v existujících i budoucích elektrárnách.
Zdroj: WSJ