Parametry zátěžových testů jaderných elektráren v Evropě zatím nejsou pevně stanoveny, u tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín ale český stát požaduje nejpřísnější bezpečnostní podmínky. ČTK to dnes sdělil vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška. Dodržení nejpřísnějších podmínek je podle něj nutné mimo jiné proto, že sousední Rakousko se k atomu dlouhodobě staví odmítavě.
"My jsme ty nejtvrdší podmínky - takzvané European Utility Requirements - implementovali od samého začátku tendru, protože máme sousedy, kteří atomu opravdu nevěří," dodal Bartuška.
Podle něj v tuto chvíli nikdo neví, podle jakých pravidel se budou uvádět do provozu nové jaderné elektrárny v Evropské unii za rok nebo za dva. "Určitě se podmínky zostří, ale neumím odhadnout, nakolik," uvedl.
Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové mezi kritéria zátěžových testů bude patřit například měření seismicity lokality, na které elektrárna stojí, možnosti zaplavení elektrárny, či charakteristika chladících systémů. Sporným bodem připravovaných zátěžových testů by podle Drábové mohlo být posuzování stáří elektráren. "Věk jaderné elektrárny není rozhodující pro její bezpečnost," uvedla.
Drábová předpokládá, že by kritéria zátěžových testů měla být stanovena do poloviny roku. Parametry testů podle ní mají být stanoveny tak, aby objektivně vyhodnotily fungování všech evropských elektráren.
"Dopad testů na již provozované JE Dukovany a Temelín nechci předjímat; nicméně Dukovany jsou dlouhodobě v absolutní světové špičce reaktorů, co se týče provozu. A Temelín 1+2 je nejmladší jadernou elektrárnou v Evropě," uvedl Bartuška.
O dostavbu Temelína se uchází americká společnost Westinghouse, francouzská a česko-ruské konsorcium firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Všechny firmy již dříve uvedly, že jejich nabídky na dostavbu Temelína počítají s dostatečnými bezpečnostními opatřeními.
Evropa plánuje zátěžové testy elektráren kvůli krizi japonské elektrárny Fukušima 1, kterou před měsícem vážně poškodilo zemětřesení a vlna cunami. Technikům se stále nepodařilo zastavit únik radiace z Fukušimy. Německo kvůli Fukušimě na tři měsíce odstavilo sedm svých nejstarších jaderných elektráren a otazníky se vznáší také nad dalšími jadernými zařízeními v zemi. Budoucnost národní jaderné energetiky přehodnocují i další evropské státy.
Podle Bartušky ovlivní krize japonské elektrárny Fukušima jaderný průmysl na mnoho let.