Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
DeLong: Asijská pýcha a pád?

DeLong: Asijská pýcha a pád?

15.4.2011 11:03
Autor: Redakce, Patria Online

Jižní i východní Asie v reakci na krizi zvolily expanzivnější politiku než rozvinuté ekonomiky. Ty fungovaly, jak co se týče fiskální, tak monetární politiky, a asijské ekonomiky dosáhly při boji s krizí pozoruhodných úspěchů a podařilo se jim opětovně nastartovat růst. Severoatlantické země by si z toho měly vzít ponaučení, bohužel tak ale neučinily.

Asii však nelze jen chválit, je třeba ji i varovat. Nyní se jí vede dobře a můžeme slyšet, že se od Západu nemá mnoho co učit. To je ale velká chyba. Ignorování historie finančních krizí by mohlo vést k přílišnému sebevědomí, po kterém by přišel trest. Asie nyní rychle roste a očekávání jsou vysoká. Všichni, kteří zde nakupují aktiva, věří, že se růst ještě dlouho udrží na vysokých úrovních. Jen několik málo medvědů hledí na to, jak ostatní vydělávají a i jejich očekávání se postupně zvyšují.

V tuto chvíli je asijský růst růstem konvergenčním, založeným na jednoduchém transferu dobře zavedených technologií a lidského kapitálu. To se však nevyhnutelně změní, až bude dosaženo limitů akumulace reálného kapitálu a bude potřeba vyššího a sofistikovanějšího vzdělání a technologií. Zpomalení může být vzdáleno pět, deset, pravděpodobně ale ne více než dvacet let. Až přijde, negativně zasáhne ekonomiky s vysokým očekáváním dalšího růstu. Ceny aktiv silně a rychle spadnou.

Nezapomínejme ani na globální nerovnováhy. Za několik málo let bude mít jen Peking v dolarových rezervách investováno čtyřicet bilionů renminbi. Kurzy se jednoho dne pohnou a pak hodnota těchto rezerv klesne na třicet, dvacet pět, či dvacet bilionů renminbi. Až se obyvatelé města Šanghaje budou ptát po svých úsporách, ty nebudou k dispozici. Ceny aktiv silně a rychle klesnou, což je recept na finanční krizi.

Jean-Baptiste Say provedl v roce 1829 jednu z prvních analýz průmyslové deprese. Jeho závěr zněl, že finanční krize jsou jediným případem, kdy neplatí Sayův zákon, že nabídky si vytvářejí vlastní poptávku. Privátní sektor totiž není schopen vytvořit bezpečná a likvidní finanční aktiva, která jsou v ekonomice poptávána. Jindy to možné je a příjmy jedněch se stanou poptávkou po produkci druhých a nabídka si skutečně vytvoří svou poptávku. Po krizi je ale možné, že v ekonomice přetrvává velká nezaměstnanost a nevyužité kapacity.

Ukázalo se, že Say měl pravdu. Pokud tedy ceny v Asii silně a rychle klesnou, ať již kvůli kolapsu dolaru, nebo prudkému zpomalení růstu, půjde o věc, která generuje finanční krizi a otřese důvěrou, která je třeba pro fungování Sayovy zákona. V roce 2005 se ekonomové domnívali, že další krizi vyvolají nerovnováhy na trhu investic a úspor. Z pohledu země s deficity to můžeme nazvat „dolarová krize“. Ta stále hrozí a fakt, že Asie poslední krizi překonala, neříká nic o její schopnosti překonat krizi další.

(Zdroj: Blog Brada DeLonga)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data