Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Nákaza zastavená před Španělskem

Nákaza zastavená před Španělskem

2.5.2011 7:56
Autor: Redakce, Patria Online

Je pravdou, že španělský deficit byl v roce 2009 vysoký – dosáhl 11 % HDP. V roce 2010 ale díky razantním úsporným opatřením klesl na 9,12 % a věřím, že vládě se letos podaří dosáhnout deficitu ve výši 6,3 % HDP a příští rok 4,4 % HDP. I přes úspory dochází jen k omezeným sociálním nepokojům, politický systém prováděl úspory efektivně, což kontrastuje s tím, co se děje v Portugalsku nebo v USA.

Důvodem španělského úspěchu je to, že až na výjimky úsporná opatření situaci vracejí do stavu před dvěma či třemi lety. Příkladem jsou platy státních zaměstnanců, které byly minulý rok sníženy o 5 %, rok předtím ale rostly o 3 %. Odpor proti úsporám je tudíž malý a vláda má velký prostor pro další kroky. Celkový dluh Španělska přitom dosahuje 72 % HDP, v případě Velké Británie jde o 81 % HDP, v USA o 93 % a v Portugalsku o 92 % HDP.

Agentura Moody’s uváděla jako důvod pro prosincové snížení ratingu Španělska nedostatečnou fiskální disciplínu regionálních vlád. Jejich dluh však dosahuje jen 10 % HDP a dlouhodobé dluhopisy smějí vydávat pouze se souhlasem centrální vlády, která jim ho nedá bez toho, aniž by své deficity dostaly pod kontrolu.

Neexistuje ani důvod pro to, aby španělský bankovní systém šel stejnou cestou jako tomu bylo v Irsku. Objevují se názory, že na svou rekapitalizaci bude potřebovat velký objem kapitálu, většinou jde ale o čistou spekulaci. Centrální banka v březnu zvýšila požadavek kapitálu o 14 miliard eur, pokud k tomu přidáme 15 miliard eur z roku 2010, celkové náklady rekapitalizace španělského bankovního sektoru dosahují asi 3 % HDP. V Irsku to doposud bylo 60 % HDP. Většina rekapitalizačních fondů bude přitom pravděpodobně pocházet od privátních investorů a ne od vlády.

Španělská vláda samozřejmě čelí velkým výzvám: Musí vyřešit vysokou nezaměstnanost mezi mladými, omezit plýtvání v systému dotací a restrukturalizovat bankovní sektor. Fundamentální důvod pro krizi vládního dluhu však neexistuje.

Uvedené je výtahem z „Why Spain Won’t Be Next“, autorem je Albert Marcet, profesor ekonomie na London School of Economics.

(Zdroj: Real Time Economics)


Váš názor
  •  
    2.5.2011 9:02

    Bankovní hyenizmus se nezaství před Španělskem , kdo bude další, Itálie. Takový státní bynkrot musí být velice luktativní záležitost.
    Homo
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y