Návrat Spojených států amerických ke zlatému standardu je v následujících dvou letech pravděpodobný, bylo by to řešení celé řady ekonomických, fiskálních a monetárních potíží největší ekonomiky světa, prohlásil v rozhovoru pro americký týdeník Human Events mediální magnát Steve Forbes. „To co se nyní zdá jako překvapující, může být zakrátko součástí konvenčního myšlenkového proudu,“ řekl v tomto týdnu muž, který se v letech 1996 a 2000 ucházel v amerických primárkách o prezidentský post za republikány.
Mnozí ekonomové viní měnový systém využívající zlato k platbě - buď přímo (ve formě mincí) nebo nepřímo (bankovky kryté zlatem) – z kolapsu globální ekonomiky v třicátých letech minulého století. Zakladatel a současný šéfredaktor Forbes Magazine je ale jiného názoru: „Tento krok by pomohl stabilizovat hodnotu dolaru, obnovil by důvěru zahraničních investorů v americké dluhopisy a odradil by federální vládu od lehkomyslného utrácení.“
Spojené státy používaly zlato jako základ pro ocenění amerického dolaru asi 180 let, než se prezident Richard Nixon rozhodl pro experiment, který v sedmdesátých letech tuto praxi ukončil, a přispěl tak k vzniku celé řady strastí, které zemi sužují až do současnosti, připomněl v rozhovoru pro Human Events americký mediální magnát. Mezi jinými totiž následná soustavně kolísající hodnota dolaru, podle Forbese, způsobila nervozitu na trzích, která se následně přetavila ve spekulativní investice na komoditách motivované snahou zajistit se proti hrozbě inflace.
Opětovným přijetím zlatého standardu by se USA posunuly pryč od „méně zodpovědné politiky“ směrem k silnějšímu dolaru i silnější ekonomice, vyjádřil se Forbes a dodal „kdyby byl dolar tak dobrý jako zlato, ostatní země by jej kupovat chtěly.“
Problém je však podle něho v tom, že většina lidí směnným kurzům a monetární politice nerozumí, což může ztížit politickou podporu tohoto kroku. Zřejmě jediným kandidátem, který půjde v prezidentských volbách v roce 2012 do boje proti Baracku Obamovi s vizí prospěšnosti návratu ke zlatému standardu, je podle Steva Forbese (nepřekvapivě) republikánský kandidát Ron Paul.
Povzbudivé jsou ale dle Forbese také náznaky, že kromě Rona Paula i „ostatní klíčoví zákonodárci“ rozumí měnové politice více, než bývá v politice obvyklé. Uvědomují si totiž prý, že se americká centrální banka (Fed) svou politikou značně vzdálila od své původní role garant stabilních cen a plné zaměstnanosti.
„Politici se musí zbavit představy, že Fed může vést ekonomiku svou monetární politiku,“ apeloval na zbylé zákonodárce Steve Forbes. Lidé podle něho vědí, že „s dolarem je cosi v nepořádku“, není totiž možné znehodnocovat vlastní měnu bez následků. „Fed je jako „slon z porcelánu“. Nemůže pomoci, jen sráží věci k zemi,“ dodal.
Jedním z oponentů názoru Steva Forbese na prospěšnost zlatého standardu pro americkou ekonomiku je například ekonom Nouriel Roubini. Ten již na konci loňského roku uvedl, že by zlatý standard pouze zvýšil rozkolísanost ekonomického cyklu a znemožnil by navíc centrálním bankám efektivní boj s inflací či deflací a dlouhodobou nezaměstnaností.
Vedle omezení flexibility centrálních bank vidí Roubini problémy v současné úrovni rezerv zlata v centrálních bankách. Ústřední otázkou podle něho je: Co uděláte v systému zlatého standardu či jeho modifikaci, když lidé začnou v panice vybírat peníze z nějaké banky – pokud nemáte dost zlata na plné krytí měny? Centrální banky mají totiž podle medializovaného ekonoma v současnosti finanční závazky mnohem vyšší, než činí jejich rezervy zlata – dle Roubiniho jde o poměr 40 – 50:1. Režim fixních směnných kurzů navíc připravuje centrální banky o funkci věřitele poslední instance, která je v některých situacích užitečná, kontroval proti myšlence návratu ke zlatému standardu Nouriel Roubini.
(Zdroj: Human Events, CNBC, Bloomberg, Investopedia)