Představme si, že jsme v zemi, která má velké rozpočtové deficity a rozhodne se je výrazně snížit. Může to být Řecko, Velká Británie, Spojené státy či mnoho dalších. Řekněme, že HDP a příjmy Y takové země dosahují výše 100 dolarů a rozpočtový deficit 10 dolarů – tedy 10 % HDP. A vláda ho chce snížit na 5 % - jak to udělá?
Řešením není, že sníží výdaje o 5 dolarů, ani že zvýší o 5 dolarů daně. A není to ani kombinace omezených výdajů a zvýšených daní, která dá dohromady 5 dolarů. Podívejme se na možnost omezení výdajů. HDP je sumou výdajů na zboží a služby v ekonomice – tedy spotřebních výdajů firem a vlády, k tomu je nutno přičíst čisté exporty:
HDP = C + I + G + (X – M) = Y
Pokud snížíme G o 5 dolarů, HDP nejdříve klesne o 5 dolarů, následují ale sekundární efekty. Klesne spotřeba C, protože příjmy klesly o 5 dolarů a HDP opět poklesne kvůli multiplikačnímu efektu. Jeho celkový propad tedy bude pravděpodobně vyšší, než 5 dolarů. Empirický výzkum ukazuje, že multiplikátor se u vládních výdajů pohybuje kolem 1,5 - to znamená, že HDP by v tomto případě klesl o 7 – 8 dolarů. Pokud se sazby nacházejí blízko nuly, pokles poptávky nevyvolá jejich další snížení, které by podpořilo investice. Daňové výnosy klesnou s tím, jak se zmenší příjmy v ekonomice. Pokud bude efektivní sazba daně z příjmů 25 % a příjmy klesnou o 4 dolary, daňové výnosy klesnou o dolar.
Co tedy v uvedené ekonomice způsobí pokles vládních výdajů o 5 dolarů, pokud bude multiplikátor 1,5 a daňová sazba 25 %? Změna vládních výdajů ?G bude minus pět dolarů, změna příjmů ?Y bude minus 7,5 dolarů a změna daňových výnosů ?T bude 1,875 dolarů. A deficit dosahuje 6,875 dolarů, tedy 7,4 % HDP. My jsme se ale snažili o jeho snížení na 5 % HDP. Jednoduchý výpočet ukazuje, že vládní výdaje musíme pro dosažení tohoto cíle snížit o 9 dolarů – jinak řečeno, vláda bude muset přikročit k omezení výdajů v téměř dvojnásobné velikosti, než je požadované snížení deficitu. A HDP klesne na 86 dolarů, tedy o celých 14 %!
Politici napříč celým světem ale z nějakého důvodu tuto jednoduchou makroekonomickou aritmetiku nechápou. Ukazuje to příklad Řecka či Velké Británie. Někteří dokonce tvrdí, že pokud příjmy klesnou, nějak to výdaje podpoří – různé pohádky o rostoucí důvěře apod..
Zdroj: Blog ekonoma Kashe Mansoriho (streetlightblog.blogspot.com)