Čelí rozvinutý svět chronickému nedostatku růstu, a pokud ano, co bychom s tím měli dělat? Co se týče řešení, keynesiáni mají jasný názor, jak dokumentují například výborné příspěvky do diskuse od Paula Krugmana, či Brada DeLonga. Názory na řešení ze strany klasické školy je ale těžší nalézt, přestože se zdá, že právě tento přístup získává v politických kruzích na obou stranách Atlantiku převahu. Zajímavá měla v tomto ohledu být zejména nedávná přednáška Roberta Lucase, který je široce považován za intelektuálního giganta klasické školy.
Lucas začal s tím, že růst americké ekonomiky se již od roku 1870 drží s pozoruhodnou konzistencí na úrovni 3 % ročně. Zaznamenány byly pouze dvě odchylky od trendu – během Velké deprese a při poslední recesi, i když tentokrát zdaleka ne tolik. Lucas podal standardní vysvětlení – recese byla způsobena útěkem k likviditě, který nastal po pádu Lehman Brothers. Šlo o ekvivalent problémů komerčních bank ve 30. letech, které čelily odlivu depozit, a Fed jim nedokázal poskytnout dostatek likvidity. Nyní ale Fed tuto likviditu poskytl a škoda tak byla mnohem menší.
Historie podle Lucase ukazuje, že nyní by teoreticky mělo přijít „automatické“ oživení a návrat růstu na dlouhodobý 3% trend. To podle mě znamená, že růst HDP by v příštích přibližně deseti letech měl dosáhnout asi 4 %. Podle ekonoma tomu však tentokrát může být jinak. Ne kvůli keynesiánské nedostatečné poptávce, ale kvůli vládní politice, které je nepřátelská vůči nabídkové straně ekonomiky. Konkrétními příklady by měly být vyšší zdanění bohatých, vyšší aktivita vláda ve zdravotním sektoru a regulace finančního sektoru. Spojené státy by tak čelily stejným problémům jako Evropa, kde sociální stát „po několik desetiletí snižuje HDP na hlavu o 20 – 30 %.
Ať už si ale o situaci v Evropě myslíme cokoliv, je těžké věřit, že se ekonomická politika v USA najednou změnila natolik, že růstový trend klesl o 1 – 2 %. U podobných strukturálních změn trvá obvykle dlouho, než se projeví, i když nakonec může být jejich efekt velký. Doposud ke zvýšení zdanění nedošlo, reformy v oblasti zdravotnictví a finančního sektoru ještě zavedeny nebyly. Soukromý sektor by musel být velmi prozíravý, aby na ně již v současnosti reagoval.
Důvodem pro zpomalení ekonomiky USA a Velké Británie může být samozřejmě i to, že se znovu objevuje klíčový problém globální ekonomiky – nedostatečná poptávka, která by zajistila „normální“ oživení. S ním by byla spojená otázka, zda jsou vlády a centrální banky ve stavu, kdy tento problém mohou řešit. Lucas ale nedostatečnou poptávku jako jeden z možných problémů ani nezmiňuje.
(Zdroj: Gavyna Daviese)