Nominální hlava ruského státu Dmitrij Medveděv se s přibližujícím termínem klíčových prezidentských voleb (plánovaných na jaro příštího roku) pokouší upevnit svoji pozici a vystoupit ze stínu svého patrona Vladimíra Putina. Ten nyní zastává funkci premiéra a v souboji o prezidentský úřad se všeobecně počítá s jeho účastí a vítězstvím, jež by mu funkci zajistilo na šest let.
Nejnovějším autonomní iniciativou prezidenta Medveděva byl páteční příkaz vládě zvážit snížení jejích podílů v některých strategicky významných státních koncernech, a to pod hranici kontrolního balíku akcií. Nejmenované zdroje deníku Vedomosti sdělily, že se tato varianta zvažuje u druhé největší banky v zemi VTB, ropné společnosti Rosněfť, Ruské zemědělské banky a největšího provozovatele vodních elektráren RusHydro.
V Rusku se již několik měsíců rozbíhá rozsáhlý privatizační program v hodnotě desítek miliard dolarů, v jehož rámci už stát za 3,4 mld. USD prodal 10 % akcií ve VTB. Dosud se však v této souvislosti mluvilo jen o menšinových podílech. Již několik let navíc Kreml provozuje politiku zachování většinových podílů v klíčových firmách operujících ve strategicky významných sektorech ekonomiky (ropa, plyn, zbrojní průmysl, telekomunikace a jiné).
Medveděvův příkaz přišel formou dopisu psaného jeho poradcem pro ekonomiku Arkadijem Dvorkovičem, podle kterého by se tak zlepšilo investorské klima v Rusku. Zdroj z prezidentova okolí uvedl, že vláda, v jejímž čele stojí Putin, by měla ospravedlnit svoji přítomnost v některých společnostech, a nevyloučil, že by mohla prodat celý svůj podíl VTB i Rosněfti. V poslední větě dopisu prý Medveděv nabádá: „Musíte jednat rozhodněji!“
Zlepšení podmínek pro zahraniční investory a drobné akcionáře měla za cíl i Medveděvova předchozí akce. Prezident vyhlásil boj zavedené praxi, podle níž vysoce postavení vládní představitelé sedí zároveň v představenstvech státních koncernů. Lidé odpovědní za regulaci a tvorbu legislativy by podle prezidenta neměli současně řídit společnosti, kterých se tyto zákony týkají a které mají působit v konkurenčním prostředí. Podle Medveděva stát svůj majetek nespravuje dobře a do poloviny roku je třeba vybrat za ministry a náměstky ruského kabinetu kompetentnější náhradu.
Při lovu na funkcionáře si prezident hned od začátku vzal na mušku jednu z nejmocnějších postav ruské energetiky vicepremiéra Igora Sečina, který v roce 2003 vedl útok na soukromou společnost Jukos Michaila Chodorkovského a poté jako šéf představenstva státní Rosněfti převzal její hlavní aktiva. Právě jeho pozice v Rosněfti se nyní stala Medveděvovi trnem v oku. Sečin, který v minulosti působil jako tlumočník u sovětských zpravodajských služeb, je považován za jednu z mála osob s neomezeným přístupem k premiéru Putinovi. Medveděv nakonec prosadil svou a obávaný vicepremiér musel do dvou týdnů představenstvo Rosněfti opustit.
Význam střetu potvrzují slova Arkadije Dvorkoviče: „Z vlastní zkušenosti práce v představenstvu vím, že téměř vše závisí na tom, kdo je předseda. Devadesát procent rozhodnutí předem závisí na pozici předsedy představenstva.“
Pro společnost samu byl krátkodobý efekt spíše negativní. Přece jen ztratila klíčovou postavu, která mohla v případě potřeby za její zájmy lobbovat přímo na vládě, nejčastěji v souboji s ministerstvem financí, které v otázkách daňového zatížení těžařů zaujímá vždy jestřábí pozici. Sečin se v minulosti vždy snažil břemeno Rosněfti mírnit. Akcie společnosti na zprávu o jeho odchodu reagovaly poklesem.
A co drobní akcionáři Rosněfti? Ty už roky trápí nízká výše dividend, které se pohybují kolem dvou rublů na akcii. Ta stojí zhruba 250 rublů. Na páteční valné hromadě, konané již bez Sečina, bylo schváleno navýšení o 20 % na 2,76 rublu na akcii, což implikuje dividendový výnos 1,1 % - stále dost hluboko pod sektorovým průměrem. Společnost na dividendě vyplatila 15 % čistého zisku z minulého roku.
(Zdroj: RIA Novosti, Kommersant, Vedomosti, YahooFinance)