Aktualizováno Pokud podle šéfa Evropské centrální banky (ECB) Jeana-Clauda Tricheta země eurozóny nečiní správné kroky na národní úrovni, mělo by být možné je přijmout na úrovni centra. Podle něj je tedy možné, že Evropa bude mít jednou společnou vládu, informovala v pondělí agentura Reuters.
"Myslím si, že jednoho dne bude mít evropský lid konfederaci," uvedl v pondělí podle agentury Reuters Trichet a dodal: "Lze si představit federální vládu."
Finanční sektor by měl být podle něj oddělen od rizik státních dluhů v eurozóně.
Eurozóna je podle Tricheta globální dluhovou krizí zasažena velmi tvrdě. Evropa tak podle něj musí okamžitě zavést opatření, na kterých se dohodla na červencovém summitu v Bruselu.
"Je jasné, ... že máme absolutní a celkovou potřebu všech rozhodnutí, která mají být provedena okamžitě, protože bylo rozhodnuto ... různými hlavami států a vlád," řekl dále Trichet na konferenci v Paříži. Dodal, že s reformou finančního sektoru je Evropa teprve na půli cesty.
Eurozóna na červencovém mimořádném zasedání přijala soubor opatření, které by měla zabránit rozšíření dluhové krize. Mezi ně patřilo i zvýšení působnosti záchranného fondu EFSF, který by měl nově nakupovat dluhopisy zemí v potížích na sekundárním trhu či poskytovat úvěrové linky. Navíc tehdy lídři eurozóny schválili druhou záchrannou pomoc, díky které Řecko dostane dodatečných 109 miliard eur (téměř 2,7 bilionu Kč) od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Do pomoci se na dobrovolné bázi zapojí i soukromý sektor.
Trichet není jediný, kdo v posledních dnech volá po vzniku společné evropské vlády. Například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder v neděli vyzval k vytvoření "Spojených států evropských", protože podle jeho slov blok potřebuje společnou vládu, aby se zabránilo budoucí ekonomické krizi.
"Současná krize jasně ukazuje, že nemůžeme mít společnou měnu zóny bez společné fiskální, hospodářské a sociální politiky," uvedl Schröder."Budeme se muset vzdát národní suverenity," podotkl.
"Z Evropské komise bychom měli udělat vládu, která by byla pod dohledem Evropského parlamentu. A to znamená Spojené státy evropské," řekl dále bývalý kancléř.
V podobném duchu se k zavedení červencových opatření do praxe na stejné konferenci vyjádřil také guvernér italské centrální banky Mario Draghi, který bude v čele ECB Trichetovým nástupcem. Země EU mají podle Draghiho zajistit, že fond EFSF bude mít dostatek peněz, aby byl v případě nutnosti schopen pomoci.
Draghi také řekl, že v důsledku finanční krize se vrátila averze k riziku, která na trzích patrně už zůstane. Evropské země musejí pokročit s reformou konvergenčních smluv a do společných pravidel zakomponovat rovněž fiskální pravidla. Podle něj není tak docela pravda, že finanční systém je podkapitalizovaný, protože mnoho bank si dokázalo potřebný kapitál zajistit normálně na trhu.
"Krátkodobou odpovědí (na krizi) je aplikovat dohodu z 21. července, která ustavuje fond EFSF a dává mu dostatek zdrojů, aby nebyl hned od začátku vnímán jako fond, který nemá peníze," poznamenal Draghi k závěrům dohodnutým na červencovém summitu. "To ale není všechno. Nezapomínejme, že krize začíná neúplností evropské struktury," poukázal bankéř na fakt, že v eurozóně existují různé fiskální i regulatorní režimy. "Teď zjišťujeme, že s takovou nekompletností už se žít nedá," dodal.
(Zdroj: mediafax, čtk, Reuters, AP)