Útvar odhalování korupce a finanční kriminality začal zkoumat okolnosti, za kterých přešla v letech 2002 a 2003 Škoda Holding do rukou investorů skrytých za skupinou Appian. Obchod byl tehdy financován z prostředků původně pocházejících z Mostecké uhelné společnosti, informuje úterní MF Dnes.
Podle dokumentů, s nimiž se seznámila MF Dnes, v některých firmách, přes které tekly prostředky na nákup Škody, figurovali i tehdejší manažeři Škody v čele s Martinem Romanem. Ti to ústy Romana popírají a platnost dokumentů, které vypluly na povrch při vyšetřování ve Švýcarsku, zpochybňují.
Česká policie se dosud zabývala zejména okolnostmi, za nichž byla z peněz pocházejících z Mostecké uhelné koupena sama Mostecká uhelná společnost. Nyní se rozhodli rozšířit vyšetřování také na to, jak probíhala privatizace Škody, i na to, kdo ji nakonec ovládl. Obě kauzy spolu totiž souvisejí.
Mezi firmami, které v poměrně komplikované majetkové struktuře kolem Škody figurovaly, jsou podle dokumentů, jež zkoumala MF DNES, i subjekty spojené se čtveřicí manažerů Škody. Jedná se například o The California Trust, který jako své tzv. beneficienty (příjemce profitu) uváděl manažery Romana, Krska, Koreckého a Zapletala.
Ministr financí Kalousek, který spravuje státní podíl v , už o víkendu řekl, že pokud se prokáže propojení mezi a Škodou, půjde o "naprosto nepřijatelný střet zájmů".
O prodeji Škody rozhodovala sociálnědemokratická vláda pod vedením Vladimíra Špidly. Převedení podílu státu na firmu Appian definitivně schválil 9. prosince 2002. Ve vládě tehdy seděl jako ministr financí nynější předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Právě on také v dubnu 2004 jmenoval Martina Romana na post generálního ředitele .
Sobotka deníku řekl, že vláda tehdy nezjišťovala, kdo za firmou Appian stojí. "V té době nikdo nevznášel téma struktury vlastnictví. Ve společenské diskusi to nebyla priorita, jako to je dnes," řekl Sobotka.
Martin Roman opustil vedení minulý týden po dohodě s premiérem Petrem Nečasem. Roman tvrdí, že jeho odchod neměl s případem kolem privatizace plzeňské Škodovky souvislost. Nečas se omezil na neurčité konstatování, že jako předseda vlády má "přístup k mnoha informacím, které samozřejmě bere v potaz ve svém rozhodování".