Skupina hlavních světových ekonomik G20 je odhodlána učinit vše pro to, aby dluhová krize v eurozóně neohrozila stabilitu bank a finančního systému. Po pracovní večeři to ve Washingtonu uvedli její zástupci, ačkoli původně žádný výstup neplánovali. Centrální banky zemí G20 budou nadále dodávat komerčním bankám likviditu a zároveň pohlídají, aby finanční domy byly dostatečně kapitalizované. Skupina také slibuje, že posílí evropský záchranný fond EFSF.
"Zavazujeme se, že učiníme všechna potřebná opatření, abychom ochránili stabilitu bankovních systémů a finančních trhů, jak je požadováno," uvedla skupina v komuniké po čtvrtečním jednání. Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G20 jsou pod značným tlakem investorů, kteří chtějí vědět, jak rychle je možné krizi vyřešit. Hlavní jednání G20 se bude konat dnes večer.
Pod značným tlakem se podle očekávání ocitla Evropa, od které chtějí Spojené státy i další země, aby svou krizi řešila rychle a důrazně. Pomoc Evropě zvažují klíčové rozvojové země sdružené ve skupině BRICS, zatím ale nic konkrétního nenabídly a není jisté, zda tak učiní.
Dluhová krize v eurozóně je nyní hlavní příčinou zpomalení celé globální ekonomiky. Nejvíce jsou zasaženy evropské banky, a z nich především ty, které mají v portfoliích větší podíl řeckých dluhopisů. To se týká hlavně bank z Německa a Francie. Akcie těchto bank v posledních měsících výrazně oslabily, zatímco nejzadluženějším zemím Evropy citelně vzrostly náklady na obsluhu státního dluhu.
Vysoká nervozita byla na trzích patrná i ve čtvrtek, kdy hlavní akciové indexy prudce oslabily. Některé z nich se ocitly na více než ročním minimu a podle analytiků může situace zlepšit jen důrazná reakce úřadů. Investoři se obávají, že by se americká ekonomika mohla vrátit k recesi, jejíž příčinu spatřují právě v potížích Evropy. Americký finančník George Soros nicméně tento týden v rozhovoru v televizi CNBC uvedl, že Spojené státy už v recesi jsou.
Podpora, k níž se činitelé G20 zavázali, ale postrádá podrobnosti. Finanční trhy proto zatím nijak výrazně nereagovaly. Euro, které od začátku týdne citelně oslabilo, smazalo pouze nepatrnou část ztrát a proti dolaru se prodává za zhruba 1,3520 USD. Je to sice vyšší kurz, než bylo osmiměsíční dno 1,3384 USD ze středy, i tak je to ale hluboko pod nedávnou hodnotou 1,45 USD, kde bylo euro před měsícem.
Ministři naznačili, že pracují na posílení záchranného fondu EFSF, který má teď k dispozici ve formě úvěrů a záruk za ně asi 440 miliard eur (téměř 11 bilionů Kč). Členské země podle komuniké přijmou kroky ke zvýšení flexibility EFSF a zajistí, aby do příští schůzky G20, která bude v říjnu, měl záchranný fond větší akceschopnost. Podrobnosti k posílení EFSF zatím nejsou známy, i když francouzský ministr financí François Baroin naznačil, že by šlo využít úvěrů. To Evropě navrhovaly i Spojené státy.
Jeden z amerických činitelů podle agentury Reuters po schůzce G20 řekl, že na jednání byla znát snaha situaci rychle řešit. Konkrétní mechanismus, jak objem záchranného fondu EFSF zvýšit, se ale prý neřešil. Představitelé G20 původně neměli v úmyslu vydat po své čtvrteční schůzce tiskové sdělení, protože hlavní část jednání bude až dnes, nakonec ale narychlo sepsali komuniké. Jeden zdroj řekl, že obsah komuniké je schválně nejasný, aby měla skupina prostor strategii ještě upravit a rozhodnout buď o posílení fondu pomocí úvěrů, anebo jej využít k nákupu státních dluhopisů na sekundárním trhu.
Část zemí G20 ještě před jednáním vyzvala Spojené státy a eurozónu, aby učinily rozhodné kroky, a pomohly tak zabránit hluboké a dlouhotrvající recesi globální ekonomiky. Spojené státy, stejně jako další vyspělé země s vysokým deficitem veřejných financí, by měly překonat zbývající překážky a dát si své finance do pořádku. Opatření mají být taková, aby se deficit už ve střednědobém výhledu snižoval.