Podle ekonoma Davida Marka je Evropa na klíčovém rozcestí. První stezka vede na celkem příjemnou planinu: přes dohodu o pomoci zadluženým zemím, navýšení kapitálu bank, výraznější škrty a užší spolupráci eurozóny. Ta druhá větší překážky v dohledu nemá a značí, že se Evropa nedokázala shodnout. Tato cesta se ale brzy láme a směřuje k propasti, tedy k propadu ekonomik až o desítky procent, uvedl hlavní ekonom Patria Finance v rozhovoru pro MfD.
Evropa přitom na rozcestí dlouho čekat nemůže. "Svačinu" si kvůli nervozitě investorů na kapitálových trzích může dopřávat maximálně měsíc, pak bude zřejmé, že se sune k propasti.
"Evropa má před sebou dva scénáře vývoje. Dobrý a špatný. Pokud si vybere ten dobrý, čemuž chci věřit, a proto mu dávám pravděpodobnost 51 procent, čeká eurozónu v následujících třech až pěti letech stagnace či mírný růst HDP," říká hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Pozitivní scénář začíná rychlým vyztužením míst oslabených zadluženými státy
Pro tento scénář je ale podle něj nejprve bezpodmínečně nutné, aby všechny země schválily navýšení pravomocí Evropského fondu finanční stability tak, jak to ve čtvrtek udělali němečtí poslanci. Dále pak musí věřitelé Řecka, tedy Evropská komise, MMF a ECB, schválit zemi další tranši dohodnuté pomoci a zadlužené země včetně Itálie a Španělska musí zavést ještě razantnější úsporná opatření tak, aby trhy přesvědčily o tom, že jejich dluh v poměru k HDP nebude růst.
Poslední nutnou podmínkou bude podle Marka navýšit kapitál bank, a to ne podle výsledku mírných zátěžových testů požadujících navýšení o 2,5 miliardy eur, ale podle odhadu MMF, který vyzývá k rekapitalizaci ve výši 300 miliard eur.
Evropští politici ale musí podle Marka jednat rychle. Zatímco dříve stačily na uklidnění investorů měsíce, dnes se jedná o dny, maximálně týdny, než totálně zpanikaří. "Všechny podmínky je nutné dohodnout zhruba během října. Pokud se to podaří, pak se politikům podaří stabilizovat pacienta na ARO, tedy krátkodobě uklidnit trhy. Získají tak čas k přípravě podmínek zajišťujících dlouhodobou stabilitu eurozóny. Na těch se ale musí dále dohodnout zhruba do roka," říká hlavní ekonom Patria Finance.
Pokračuje dohodou o užší spolupráci eurozóny
Mezi následné podmínky podle něj patří například ukotvení závazku nepřijímat nadměrný deficit při stanovování rozpočtu nejlépe v ústavách jednotlivých států. Dále pak budou investoři chtít vidět jasnou vizi toho, že eurozóna směřuje ke společné fiskální unii včetně společných daní a přenosu suverenity jednotlivých států v oblasti hospodářské politiky na jednu centrální úroveň.
"Když se podaří splnit obě fáze, tak se zabrání armagedonu. Zastaví se propady na akciových trzích, euro přestane klesat, podaří se stabilizovat nedůvěru mezi bankami, což pomůže obnovit hladké fungování finančního systému a přispěje to k rozvoji ekonomik. Země přijímající nejdrastičtější úsporná opatření budou ještě patrně klesat, ale průměrný růst v eurozóně může dosahovat zhruba jedno procento ročně," říká Marek.
Podotýká ale, že kvůli šetření poroste nezaměstnanost, a to v průměru o jeden procentní bod.
Laxní přístup může přinést propad HDP až o desítky procent
Pokud se ale obě fáze léčby eurozóny nepodaří dokončit, Evropu čekají podle Marka velmi zlé časy. V čase se vrátíme o tři roky zpět, kdy pádem americké banky Lehman Brothers odstartovala světová krize. Nyní by však byla zřejmě ještě intenzivnější.
"Dopady se předvídají těžko, je to jako příchod tsunami, o němž člověk neví, zda se bez větších škod přelije přes ostrov, nebo ho zpustoší mnohem víc. V akutní fázi by se ekonomiky propadly o pět až deset procent, pokud by se ale rozpadla eurozóna, tak by propad mohl být do tří let o dvacet až třicet procent," načrtává hrubý vývoj Marek.
V případě negativního vývoje by jako první explodovalo napětí na mezibankovním trhu. "Jednotlivé banky by nevěděly, jak je kdo silný na to, aby ustál ztráty, které ho čekají. Přestaly by si důvěřovat a půjčovat peníze. Některé by mohly vykrvácet a strhnout s sebou další banky, s nimiž obchodují. Zamrznutí bankovního trhu by se pak řetězově šířilo na pojišťovny a investiční domy, až by postihlo celý finanční sektor," popisuje ekonom Patria Finance.
Nefungující finanční trh by záhy dopadl na výrobní firmy, které jsou závislé na úvěrech, kterými financují provoz a investice. Pokud by úvěry nedostaly, musely by omezit výrobu a začít propouštět. Také v tomto sektoru by se úsporná opatření rychle šířila na další dodavatele a i oni by museli propouštět. Pracovní trh by tak musel vstřebat další nezaměstnané, což by dále podlomilo ekonomiku v podobě vyšších výdajů státu na dávky, nižšího výběru daní a nižší spotřeby obyvatel.
"Jestliže by se hrubý domácí produkt v průběhu prvních let propadl až o třicet procent, pak by se nezaměstnanost mohla v hrubém odhadu navýšit v průměru zhruba o polovinu," říká Marek.
Spekulace o krachu bank dotlačí Evropu k činům
Zároveň ale dodává, že ačkoliv se pravděpodobnost tohoto scénáře kvůli pomalému dohadování evropských politiků v posledních měsících zvyšuje a je zhruba poloviční, Evropa snad nakonec k tomuto vývoji nesklouzne.
"Důležitá rozhodnutí jsou přijímána až tehdy, když jsou politici přitlačeni ke zdi. Krvavý říjen je snad přitlačí natolik, že se vzpamatují a přijmou, co je potřeba," věří Marek.
K rázné akci je podle něj přimějí například zprávy o tom, že se bankovní tituly propadly o třicet až padesát procent, či že se začne vážněji spekulovat o tom, která z velkých evropských bank zkrachuje. "Pokud by se tyto zprávy objevily například u francouzské nebo německé , tak politici začnou dělat vše pro to, aby nezkrachovaly," dodává Marek.
(Zdroj: David Marek, hlavní ekonom Patria Finance pro MfD)