Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Kontraproduktivní snižování deficitů?

Kontraproduktivní snižování deficitů?

1.12.2011 7:58
Autor: Redakce, Patria Online

Mohou být úsporná opatření kontraproduktivní? Může omezení vládních výdajů vést k takovému poklesu aktivity, že se fiskální ukazatele ještě zhorší? Standardní modely s tímto efektem nepočítají. Pokud by fungoval, platilo by například, že zvýšení vládních výdajů by ve skutečnosti vedlo k nižším deficitům – vyšší růst by zvýšil daňové příjmy natolik, že by více než vyvážily růst výdajů. Tyto teorie byly několikrát testovány v USA a vždy se ukázalo, že nejsou pravdivé.

V Evropě se v současné době pozornost upírá spíše k poměru dluhu k HDP. Úsporná opatření by pak byla kontraproduktivní v případě, že kvůli nim poklesne produkt natolik, že poměr dluhu k HDP vzroste. A ten je finančními trhy často brán jako ukazatel udržitelnosti. Nižší deficity by tak ve skutečnosti mohly zvýšit tenzi na finančních trzích. Následující úvaha ukazuje, že k tomu skutečně může dojít, ale pouze v krátkém období. V delším období se musí poměr dluhu k HDP zlepšit, i pokud deficity sníží HDP.

Krátkodobě by úspory mohly fungovat negativně následujícím způsobem: Například Itálie má poměr dluhu k HDP na 120 %. Dejme tomu, že sníží deficity o 1 % HDP, a to poklesem výdajů. Pokud je multiplikátor 1,5, snížení výdajů vyvolá pokles HDP o 1,5 %. To samo o sobě znamená, že poměr dluhu k HDP vzroste o 1,8 procentního bodu. Což je více, než snížení dluhu dosažené omezením výdajů.

V delším období je ale situace rozdílná. Většina modelů předpokládá, že ekonomika se po počátečním poklesu zotaví – HDP se vrátí na trendovou linii, ale dluh ne. A i pokud návrat na trend u HDP nepřijde, permanentní snížení deficitů znamená dlouhodobě nižší růst dluhu ve srovnání s růstem HDP. Počáteční nárůst poměru dluhu k HDP tak bude časem eliminován. Jen extrémní verze modelů počítají se snížením dlouhodobého růstu HDP.

U současné krize v eurozóně tak je klíčovou otázkou to, zda se trhy zaměřují na krátké, či dlouhé období. Zájemci o italské dluhopisy by se měli zajímat o dlouhodobý efekt snižování deficitů. A ten bude téměř s naprostou jistotou pozitivní. Pokud ale trhy racionální nejsou a reagují jen na krátkodobý efekt, výsledek může být rozdílný.

Co by tedy měly vlády dělat? Vzdát se úsporných opatření, protože finanční trhy možná reagují jen na krátkodobý vývoj? To by pouze oddálilo nutnost řešení problému do budoucna. Je tak těžké tvrdit, že by země eurozóny měly upustit od snižování deficitů, protože výsledek bude patrný až za delší dobu.

Uvedené je výtahem z „Can austerity be self-defeating?“ od Daniela Grose.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
  • 0,6+0,4=1 ale je 0,7+0,3= také jen 1
    1.12.2011 8:56

    Snižování deficitů ve skutečnosti znamená, že na daních více vyberu, než utratím. Peníze se ale neztratí. Splatím jimi dluh, banka tak získá peníze. Místo úvěru vládě poskytne úvěr někomu důvěryhodnějšímu, třeba občanovi nebo podnikateli. Žádné peníze se nikam neztratí. Jsme u věčného sporu mezi keynesiánskou fiskální stimulací, zdůvodněnou přílišným růstem sklonu k úsporám a mezi konzervativní koncepcí, odmítající i krátkodobě kladný vliv fiskální nebo monetární expanze. Rozpočotvý přebytek je tedy šokem pro sociální transfery a veřejnou sféru, ale pro ekonomiku jde jenom o přesun peněz.
    • Re: 0,6+0,4=1 ale je 0,7+0,3= také jen 1
      1.12.2011 12:11

      Haha, to mě pobavilo :-DD Speciálně u toho podnikatele: "Místo úvěru vládě poskytne úvěr někomu důvěryhodnějšímu, třeba občanovi nebo podnikateli."
      sgt.Mike
    • Re: 0,6+0,4=1 ale je 0,7+0,3= také jen 1
      1.12.2011 9:15

      Sice máte pravdu, ale jenom částečně, toto by platilo v ideálním případě, bohužel jste zapomněl na míru korupce a tak je tak ohromná, že i při sebelepší míře úspor deficit moc neklesne. Úspory budou z velké části rozkradeny!!!
      Richard
      • Úspory zůstanou v soukromých rukou
        1.12.2011 9:24

        Pokud stát vybere stejně, ale utratí méně a splatí dluhopisy, není co rozkrást. Pokud peníze zůstanou v soukromých rukou, stát se na ně také nedostane.
        • Re: Úspory zůstanou v soukromých rukou
          1.12.2011 9:36

          To je sice hezký a taky bych s tím souhlasil. ALE !! Stát je něco, co ovládají lidé s úmyslem na státních financích vydělat pro sebe. Takže u nich NIKDY nebudou mít přednost menší výdaje státu, protože by neměli důvod prodávat státní dluhopisy. Děje se tak úmyslně, aby měli neustále zdroj špinavých příjmů. Jedinou přítž by tomu udělal zákon o zákazu prodeje st. dluhopisů a o vyrovnaném rozpočtu. Víme, že je to sci-fi, protože politici si tohle vzít nenechají, takže takové zákony ani neschválí. Je to sebevražedná tendence s jasným výsledkem, jen nikdo netuší délku časového intervalu.
          Jesse
          • kdy to bude
            1.12.2011 13:22

            Před desítkami let učitelka občanské výchovy dostala záchvat vzteku, když jsem v povinném referátu zmínil myšlenku, že komunismu se lze dobrat přes kapitalismus a nikoliv přes socialismus. Např. dnešní sociální příspěvky nepřizpůsobivým u nás, potravinové lístky za oceánem, charitativní dary v "nedemokratických" zemích jsou obdobným systémovým řešením s různou tváří. Jakmile bude mít státní aparát významnou kontrolu nad evidencí oveček (globálně např. 95% populace z 7mld.), lze uplatnit elektronicky evidované potravinové příděly. Indie intenzivně pracuje na elektronických občankách, potravinové řetězce tam dostaly mandát a když nebude hlad, nebude důvod k revoluci. Elektronické peněženky budou pochopitelně imunní vůči hyperinflaci, půjde jen o to, aby byl měsíčně přidělen stanovený počet kreditů, lhostejno v jaké hodnotě. Trh se bude muset postarat o produkci dostatku zásob, ale realitní segment dostane impulz v podobě výstavby sociálních ghet a zavládne komunizmus jak vyšije. Takže kdy to bude: technicky je to možné již dnes, organizačně to bude ještě 4-5 let trvat a pak se na tom MMF, OSN a ostatní systémově shodnou jako na nejmenším zlu. Ale mezitím se budou muset věřitelé dohodnout mezi sebou, kolik procent z rozpočtu na "komunizmus" vyčlení a OSN již bude v dalších letech jen lobovat za to, aby se procento nesnižovalo. A k tomuž jim napomáhej Malthus.
            Mudrc
            • Re: kdy to bude
              1.12.2011 13:46

              Tak, tak. Nejmíň polovina už byla dosažena Komunismus hlásal, každému podle jeho schopností a jeho potřeb. Evidentně mají kapitalisté (majitelé finančního kapitálu) daleko vyšší potřeby. A podle svého náhledu zcela jistě i větší schopnosti. K tomu, aby o tom přesvědčili ty, jež k tomuto přerozdělení nutně potřebují, musí jen každému z nich zacpat pusu - v duchu popsaného ;-)
              Kalka.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data