Kvůli propadu zahraniční poprávky není v příštím roce vyloučen ekonomický pokles, který vláda svými krátkodobými opatřeními nebude moci příliš ovlivnit. Na dnešním setkání s manažery organizovaném vydavatelstvím Euronews to uvedl prezident Václav Klaus.
"Zahraniční poptávku našimi opatřeními nemůžeme zvyšovat, maximálně nám může pomoci měnový kurz. Ten ovšem rovněž nejsme schopni ovlivnit," uvedl prezident. Rovněž stav veřejných financí podle něj neumožňuje žádnou fiskální expanzi. "Prostor pro expanzi jsme si měli vytvářet v době rychlého růstu HDP před rokem 2008. Problémem bude vůbec udržovat rozpočty na únosné úrovni," upozornil.
Před poklesem tuzemské ekonomiky již varovali i někteří ekonomové. Například analytici Raiffeisenbank ve své nové prognóze očekávají příští rok pokles ekonomiky o 1,2 procenta. Další analytici očekávají stagnaci nebo růst maximálně do jednoho procenta. Podle listopadového průzkumu MF na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí by měla ekonomika příští rok růst o 0,8 procenta.
Letos se ekonomika podle Klause vyvíjela daleko pomaleji, než se očekávalo, což mělo vnější i vnitřní příčiny. "Větší roli hrály faktory vnější, tedy zahraniční poptávka. Ale je třeba dodat, že domácí politická nejistota ekonomice nepřidávala," uvedl.
Klaus zopakoval, že dnešní dluhová krize je logickým vyústěním vývoje v posledních desetiletí a je pouze vrcholem ledovce. "V krizi není jen projekt společné evropské měny, v krizi je podle mého názoru celý koncept evropské integrace a spolu s tím i celý socioekonomický model," uvedl prezident. Dnešní zprávy o rýsující se dohodě zemí eurozóny na změně základní smlouvy o EU podle Klause poukazují na pragmatický výsledek jednání v Bruselu. Ocenil zároveň, že Česko se k ujednání o zpřísnění fiskálních pravidel nepřipojilo.
"Já myslím, že je to pragmatický výsledek, který vznikl. Samozřejmě fundamentalisticky bych s tím mohl polemizovat, ale to nemá žádný smysl," okomentoval prezident výsledek, k němuž lídři EU dospěli dnes nad ránem.
Státníci se dohodli na zpřísnění rozpočtové kázně a automatických sankcích při jejím porušení pro 17 zemí eurozóny, které se k tomu zavážou ve formě mezivládních dohod. Širší řešení, které by zahrnovalo všech 27 stávajících členů EU, padlo především kvůli odmítavému postoji Velké Británie. K dohodě zemí eurozóny se připojilo dalších šest států, které eurem zatím neplatí. Česko zůstalo společně například se Švédskem mezi státy, jež si vzaly čas na rozmyšlenou.
"Myslím, že není třeba na tento rozjetý trend naskakovat za každou cenu. Tímto rozjetým trendem je hájit špatný projekt, kterým je společná evropská měna. Já dobře vím, že ta cena je velká už teď, že bude narůstat nikoliv lineárním trendem, ale jakýmsi exponenciálním. Čili myslím, že je třeba, abychom se chovali rozumně," uvedl prezident.
Premiér Nečas po jednání lídrů EU v Bruselu řekl, že Česká republika se pravděpodobně na přijetí přísnějších fiskálních pravidel podílet nebude. Předseda vlády přiznal, že k něčemu takovému neměl mandát. "Česko může svou účast přehodnotit, což ale není příliš pravděpodobné," uvedl Nečas. Podle něj na nová pravidla ČR nejspíš nekývne ani v budoucnu.
Nejvážnější jsou podle Klause, tradičního kritika existující formy evropské integrace, ty zatím méně viditelné problémy EU. Týkají se relativního zaostávání Evropy za dříve neexistujícími ekonomickými centry současného světa. "Evropa si to nechce připustit a už vůbec ne veřejně přiznat. Pořád se tváří, že je vzorem pro zbytek světa," uvedl prezident.
(Zdroj: čtk, mediafax)