Fed se přiklonil k praxi některých dalších centrálních bank ve světě a vůbec poprvé zavádí takzvané cílování inflace. To znamená, že bude měnovou politiku provádět mimo jiné i s ohledem na vývoj inflace. Fed si stanovil, že v dlouhodobém výhledu je pro americkou ekonomiku nejvhodnější inflace v blízkosti dvou procent.
Zavedení inflačního cílování je považováno za velké vítězství pro šéfa Fedu Bena Bernankeho, který tento přístup prosazoval. Inflační cílování například už dlouho uplatňuje rovněž Evropská centrální banka (ECB), která chce mít inflaci dlouhodobě těsně pod dvěma procenty, či domácí ČNB.
"Inflační cíl teď není žhavým tématem, protože máme nízkou inflaci. Teď se všichni snaží řešit zaměstnanost, zvlášť s ohledem na to, že je volební rok," poznamenal šéf investiční společnosti Permanent Portfolio Michael Cuggino.
Fed zároveň zveřejnil aktualizovaný výhled ekonomiky, v němž na letošní rok předpovídá hospodářský růst v rozpětí 2,2 až 2,7 procenta. To je horší výhled než v předchozí prognóze z loňského listopadu, kde centrální banka počítala na letošní rok s růstem hrubého domácího produktu v pásmu 2,5 až 2,9 procenta.
Trochu optimističtější je Fed u vývoje nezaměstnanosti, kde letos počítá s jejím poklesem na 8,2 procenta. V listopadové předpovědi ještě hovořil o míře 8,5 procenta. Na rozdíl od inflace ale zaměstnanost Fed nemá v úmyslu cílovat, protože trh práce z větší části neurčují měnové faktory.
"Napětí na globálních finančních trzích je i nadále výrazným rizikem pro stanovený výhled," upozornil Bernanke. "Při pohledu do vzdálenější budoucnosti předpokládáme, že ekonomická aktivita bude zvolna zrychlovat spolu s růstem spotřebitelské a podnikatelské důvěry, zlepšením finančních podmínek a spolu s pokračující vysoce podpůrnou měnovou politikou," sdělil šéf Fedu.
Americká centrální banka podle očekávání nechala základní úrok beze změn v pásmu nula až 0,25 procenta, kde jej drží od konce roku 2008. Banka ale překvapivě oznámila, že blízko nuly chce mít základní úrok alespoň do konce roku 2014, zatímco dosud slibovala velmi nízké sazby minimálně do poloviny roku 2013.
Šéf Fedu nicméně upozornil, že konec roku 2014 je pouze názor centrální banky braný z nynějšího pohledu. To znamená, že Fed může změnit názor podle toho, jak se bude měnit vývoj ekonomiky. "Pokud se ale stav ekonomiky v blízké době zásadně nezlepší, je velmi pravděpodobné, že sazby zůstanou nízko hodně dlouho," řekl.
Výnosy amerických státních dluhopisů v reakci na plán Fedu klesaly, v případě papíru s pětiletou splatností se dostaly až na historické minimum 0,76 procenta. Výnos desetiletého dluhopisu, ketrý byl během dne ještě nad dvěma procenty, klesl na 1,95 procenta. Nižší výnosy mohou přispět k ještě dalšímu poklesu úroků u hypoték.
"Ekonomika pokračuje v pozvolném růstu, přestože globální růst poněkud zpomaluje. Zatímco podmínky na trhu práce vykazují pokračující zlepšení, míra nezaměstnanosti zůstává vysoko," píše se ve sdělení, které Fed vydal po dvoudenní schůzce měnového výboru. K nákupu dalších dluhopisů za účelem podpory ekonomiky se Fed nechystá, později to ale nevylučuje.
Na finančních trzích se už dříve objevily spekulace, že by Fed mohl sáhnout k novým opatřením na podporu ekonomiky. Výrazné prodloužení období téměř nulových úroků tak lze přirovnat k formě takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky. To spočívá v odkupu aktiv, především státních dluhopisů, a Fed k němu sáhnul už ve dvou kolech.
"Nejenže Fed bude nakonec kupovat další cenné papíry, je možné, že nechá základní úroky blízko nuly ještě dva, tři, čtyři, možná i pět let. To v zásadě znamená, že přední strana výnosové křivky na tom bude velmi dobře," reagoval na krok Fedu šéf obřího dluhopisového fondu Pimco Bill Gross. Ten v rozhovoru ve finanční televizi CNBC řekl, že postup Fedu lze přirovnat k takzvanému "QE 2,5".
Zkratkou QE se označuje zmíněné kvantitativní uvolňování, k němuž Fed sáhnul už dvakrát. Označením "dva a půl" Gross naznačuje, že postoj Fedu sice nelze chápat jako třetí kolo kvantitativního uvolňování, důsledek ale bude podobný. Fed se de facto snaží zajistit, aby úrokové sazby zůstaly co nejdéle velmi nízko, dokud se ekonomika nevzchopí. Pomoci by jí měla snaha udržet nízko nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé sazby.
(Zdroj: Fed, čtk, Bloomberg)