Aktualizováno Řecký parlament schválil včera pozdě večer nové škrty ve vládních výdajích v rámci balíku nových úsporných opatření v celkové hodnotě 3,2 miliardy eur, která jsou nezbytná k zajištění druhého balíčku mezinárodní záchranné půjčky. Zákonodárci hlasovali poměrem 202 k 80 ve prospěch nových úsporných opatření zaměřených na návrat rozpočtu na letošní rok opět blíž vytčeným cílům.
Legislativu podpořili zákonodárci z obou stran v koalici premiéra Lukase Papadimose, socialisté a také konzervativci. Řecko je nuceno přijmout sérii úsporných opatření a reforem, bez kterých nemůže dostat peníze z druhého záchranného balíčku od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.
Řecká vláda se rozhodla už dříve zavést reformy v oblasti zaměstnanosti, a to včetně výrazného snížení minimální mzdy, a to se zpětnou platností od 14. února. Tento krok, který přechází do legislativy bez nutnosti dalšího schválení parlamentem, ukládá 22procentní snížení standardní minimální měsíční mzdy ze 751 eur (zhruba 18 700 Kč). Pro lidi mladší 25 let bude krok ještě výraznější - půjde o 32procentní snížení
Další pozitivní zprávou z pohledu snahy Řeků dostat se od slibu další finanční pomoci k jejímu vyplacení přišla včera večer z Nizozemska. Tamní parlament, který byl dosud vůči záchranným balíkům skeptický, druhou úvěrovou linku pro Řecko schválil. Pro nakonec hlasovali poslanci vládní Lidové strany pro svobodu a demokracii a Křesťanskodemokratické výzvy, stejně jako opoziční Strana práce.
"Řecko je problémové dítě a zatím jím zůstane. Avšak kdybychom je nechali napospas, znamenalo by to bezprecedentně vysokou cenu pro Řecko i pro Evropu," uvedla k hlasování křesťanskodemokratická poslankyně Elly Blanksmaová-van den Heuvelová. "Pokud nedokážeme udržet jednotu, tak se můžeme jen domýšlet, co by se stalo se zeměmi jako Portugalsko, Španělsko a Itálie. Nebezpečí nákazy ještě nepominulo," dodala v souvislosti se záchranným balíkem, který již pondělí schválil také německý Spolkový sněm.
Také finský parlament dnes schválil druhý balík finanční pomoci Řecku. Hlasování dopadlo poměrem 111:72 ve prospěch účasti země na další pomoci. Stalo se tak však až poté, co bylo potvrzení finské podmínky získání kolaterálu proti podílu země na půjčce. Kolaterálem se proti finskému podílu na další finanční pomoci Řecku již dříve zaručily 4 největší řecké banky - National Bank, Alpha, Eurobank a Piraeus.
Důležité hlasování probíhalo včera také v parlamentu v Paříži. Poslanci francouzské vládní většiny včera schválily trvalý záchranný fond eurozóny (ESM), který má nahradit nynější EFSF, zatímco opoziční socialisté se zdrželi hlasování. Socialistický prezidentský kandidát François Hollande totiž slíbil, že v případě zvolení znovu otevře pakt rozpočtové stability. Ze záchranného fondu přitom mohou čerpat prostředky jen členské země paktu.
V pátek po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, kde mají zástupci 25 států EU (mimo Británii a ČR) podepsat nový pakt rozpočtové kázně, měla následovat vrcholná schůzka eurozóny, ze které nakonec sešlo. Důvodem je údajně to, že Německo nechce jednat o navýšení prostředků tohoto záchranného fondu eurozóny. Již zítra, tedy v první den summitu EU, se nicméně mají sejít ministři financí E17 a diskutovat o situaci v Řecko a o tom, nakolik Atény plní podmínky spjaté s druhou finanční pomocí.
(Zdroj: ČTK, MediaFax, AFP, AP)