Britská vláda chce v Evropské unii prosadit postavení jaderné energie na roveň s vysoce podporovanými obnovitelnými zdroji. Vláda podle dnešní zprávy listu Guardian zaslala Evropské komisi tajný dokument, v němž odmítá podpořit nový cíl pro obnovitelné zdroje do roku 2030 a chce tento cíl rozšířit na všechny "čisté" zdroje bez emisí včetně jaderné energetiky. O něco podobného usiluje česká vláda.
EU se zavázala, že do roku 2020 bude vyrábět 20 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Ukazuje se ale, že dosáhnout toho expanzí "zelených" zdrojů, tedy větrné a sluneční energie, bude jednat technicky obtížné, a zejména velmi drahé. Řada zemí jako Španělsko, Německo i Česko proto už výrazně omezila podporu nejnákladnějšího zdroje, jímž je solární energetika.
Británie vzhledem ke svému klimatu chce spoléhat hlavně na větrnou energii a nynější vláda přejala plán labouristů na rozsáhlou výstavbu větrných farem. Ten ale řada kritiků pokládá za megalomanský a nerealizovatelný. Množí se tak protesty proti výstavbě větrných turbin, které ničí tvář krajiny, zabíjejí ptáky a zvyšují účty za elektřinu.
Podle studie profesora Edinburgské univerzity Gordona Hughese by vládní program větrné energie stál spotřebitele do konce desetiletí 120 miliard liber (3,5 bilionu Kč), tedy desetinásobek toho, na co by přišl a stavba mnohem spolehlivějších plynových elektráren o stejném výkonu. Přechodem na vítr by se přitom snížily emise skleníkových plynu o pouhých 2,8 procenta, protože by stejně musely být podporovány záložními plynovými zdroji.
"Británie předpokládá, že v příštích letech bude vzájemně soutěžit řada nízkoemisních technologií jako obnovitelné zdroje, jaderná energie nebo zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Z toho důvodu nemůžeme podpořit cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2030," uvádí se v dokumentu, který unikl do médií. Nějaký cíl pro rok 2030 by se měl podle materiálu stanovit, mělo by ale zřejmě jít o cíl pro nízkoemisní či bezemisní energetiku, nikoli o úzce pojaté obnovitelné zdroje.
Velká Británie a Francie jsou v Evropě největšími zastánci atomové energie. Především země galského kohouta je na jádru závislá, vyrábí tak až 75 procent energie. ČR chystá rozšíření jaderné elektrárny Temelín, která je trnem v oku rakouským protijaderným aktivistům. V roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi tendru, do kterého se přihlásili japonsko-americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS a Atomstrojexport. Stavba třetího a čtvrtého bloku má být dokončena nejpozději v roce 2025.
Rakouský kancléř Werner Faymann letos očekává silné petiční hnutí za zákaz jaderné energetiky v Evropské unii, uvedl v rozhovoru, který v pondělí otiskl deník Österreich. "Očekávám, že petiční hnutí začne na podzim alespoň v šesti evropských zemích. Cílem je ukončení jaderné energetiky v celé Evropě, což znamená žádné další elektrárny v EU," řekl Faymann.
Peticí, pod kterou se podepíše alespoň milion občanů zemí sedmadvacítky, se podle Lisabonské smlouvy musí zabývat Evropské komise, která následně může připravit příslušný legislativní návrh. "Bude to dlouhá cesta, ale nyní bychom se měli soustředit pouze na bezpečnost a plán na opuštění (jádra)," dodal rakouský kancléř.
Rakousko je hlasitým odpůrcem nukleární energie, jaderné elektrárny zakázalo už v roce 1974. Po havárii japonské elektrárny Fukušima, od které uplynul v neděli rok, kritiků tohoto zdroje energie ještě přibylo.
(Zdroj: čtk, mediafax, Guardian)