Aktualizováno Ekonomika eurozóny se nyní zřejmě stabilizovala a problémem není v tuto chvíli ani inflace, uvedl na konferenci v Paříži prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. Za problém naopak považuje nízkou konkurenceschopnost některých členských zemí, což jej přinutilo zopakovat, že bez strukturálních reforem bude těžké eurozónu udržet pohromadě. ECB už podle něj zásadní krok ke stabilizaci trhů udělala, nyní musejí „zabrat“ také vlády a banky.
Relativně příznivé období stabilizace by vlády podle šéfa ECB měly využít k dalším ekonomickým reformám. Stejně tak banky si mají posílit bilanci a nerozdělovat veškerý dosažený zisk. Zvážit mají podle šéfa ECB i snížení dividend a prémií. „Banky by tuto stabilizaci měly využít k posílení své budoucí odolnosti a to včetně cesty zadržených zisků, snížených dividend a bonusů,“ uvedl Draghi a celkem zřetelně dodal: „Finanční systém má sloužit ekonomice, ne naopak.“
Draghi poznamenal, že k dalšímu růstu ekonomiky eurozóny přispějí i nízké úrokové sazby a kroky ECB na podporu finančního sektoru. Velký důraz klade na levné tříleté půjčky, které ECB poskytla více než 800 komerčním bankám v rámci svého programu LTRO (Longer-Term Refinancing Operations). ECB jich ve dvou kolech poskytla za více než bilion eur a podle Draghiho tak zastavila turbulence na trhu. Její bilance narostla na více jak 3 biliony eur, což přimělo šéfa německé centrální banky Bundesbank k nevítanému kroku otevřeného konfliktu, když ECB veřejně kritizoval za přijímání nadměrného rizika.
Dnes na tiskové konferenci ve Franfurtu guvernér Bundesbank Jens Weidmann uvedl, že členové bankovní rady ECB již začali probírat možné cesty, jak odsát část prostředků, které byly nality do bankovního systému. „Všichni členové rady jsou si vědomi toho, že nestandardní opatření vytvářejí rizika a musejí být postupně odstraněna,“ uvedl Weidmann a dodal, že načasování tohoto kroku závisí na několika faktorech včetně toho, jak se bude vyvíjet (ekonomické) prostředí.
„Příspěvek ECB nyní musí být doplněn úsilím národních vlád a jednotlivé země by toto období finanční stabilizace měly využít k pokročení s ekonomickými reformami,“ říká nyní Draghi.
Podle Draghiho nyní není inflace bezprostředním rizikem, ale i tak je pod bedlivých dohledem ECB mimo jiné kvůli 40% růstu cen ropy a návazně paliv od října loňského roku. Inflace v klíčové německé ekonomice v únoru zrychlila na 2,5 % z lednových 2,3 % při 2% cíli Evropské centrální banky. Draghi 8. března vyslovil očekávání 2,4% tempa inflace letos a zvolnění na 1,6 % v roce 2013. Předchozí odhady ECB hovořily o 2,0 % a 1,5 %.
Ital Draghi je v čele ECB teprve od loňského listopadu. Na nejvyšším postu vystřídal Francouze Jeana-Clauda Tricheta, který ECB řídil od roku 2003.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, ECB)