Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Přichází doba finanční represe?

Přichází doba finanční represe?

28.3.2012 12:23
Autor: Redakce, Patria.cz

Rozvinuté země čelí problému s dluhem, v minulosti bylo pro jeho řešení použito několik různých metod. Patří mezi ně ekonomický růst, fiskální reformy a úsporná opatření, defaulty a restrukturalizace dluhu, „překvapivá“ inflace a dlouhodobější finanční represe spolu s inflací. Ronald McKinnon popsal v roce 1973 termínem finanční represe politiku, která vládě umožňuje obohatit se na úkor domácích střadatelů. Ta zahrnuje vynucené půjčky vlády ze strany penzijních fondů a dalších domácích institucí, zavedení horní hranice velikosti sazeb, omezení toku kapitálu, apod. Vlády většinou používají několik kroků, inflace a represe obvykle fungují jen u dluhu, který je držen domácími investory.

Evropské země se v současnosti zaměřují na úsporná opatření; v nejvíce zadlužených zemích ale jejich přínosy vyvažuje klesající růst. Není tak divu, že se opět objevují úvahy o finanční represi. Ta by spolu s inflací snížila zadlužení dvěma způsoby: Nízké nominální sazby snižují celkovou dluhovou službu. Negativní reálné sazby, které představují v podstatě daň uvalenou na střadatele, snižují poměr dluhu k HDP. Snižování deficitů přitom většinou zahrnuje omezování vládních výdajů či zvyšování daní; skryté zdanění, které sebou nese finanční represe, tak může být politicky přijatelnější alternativou.

V současné době je patrné, že rozvíjející se ekonomiky se snaží zabránit přílivu „horkých peněz“, změny regulace v rozvinutých ekonomikách zase podporují poptávku po domácím dluhu. Svět se tak navrací k více regulovanému domácímu finančnímu prostředí. Tomu se dříve říkalo finanční represe. Jedním z jejích hlavních cílů je udržet domácí sazby na nízkých úrovních a snížit tak vládní úrokové výdaje. Pokud pak reálné sazby klesnou pod nulu, dochází k transferu bohatství od věřitelů k dlužníkům.

V rozvinutých ekonomikách panovalo prostředí negativních reálných sazeb před rokem 1980 a sazby se začaly opět propadat do negativních čísel po poslední finanční krizi. Dochází k tomu i přesto, že se několik zemí potácí na hraně defaultu. V posledních měsících se v zemích G7 dostávají do záporu i výnosy u dlouhodobějších vládních dluhopisů. Současnou situaci shrnuje graf ukazující reálné sazby u dvou, pěti a desetiletých vládních dluhopisů vybraných zemí:

01

Není pochyb o tom, že současná výše reálných sazeb souvisí s agresivní monetární politikou rozvinutých i rozvíjejících se zemí. Svůj vliv má i Basel III zvýhodňující domácí vládní dluhopisy v portfoliích finančních institucí. V některých evropských zemích již probíhá proces, v jehož rámci domácí finanční instituce zahrnují do svých rozvah domácí vládní dluhopisy s výnosy nižšími, než je jejich tržní úroveň. Španělsko zase zavedlo v podstatě určitou formu horní hranice pro úrokové sazby u domácích depozit.

Je pravděpodobné, že vlády budou v budoucnosti zaměřené na snižování zadlužení a budou se snažit o snížení celkových nákladů dluhu. Vysoká nezaměstnanost bude motivovat centrální banky k udržování nízkých sazeb. Toto prostředí pravděpodobně obnoví popularitu finanční represe a výše uvedené metody a vývoj budou představovat zřejmě jen špičku ledovce.

Uvedené je výtahem z „Financial repression: Then and now“, autory jsou Jacob Funk Kirkegaard a Carmen M. Reinhart.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data