Mezinárodní měnový fond potřebuje více prostředků na řešení problémů v globální ekonomice, nejen v Evropě. Uvedl to viceprezident Evropské centrální banky Vítor Constâncio. O navýšení zdrojů MMF mají jednat tento měsíc ministři financí skupiny 20 největších ekonomik světa (G20) na setkání ve Washingtonu.
Constâncio současně označil plány eurozóny na zvýšení prostředků v záchranných fondech eurozóny za "naprosto důvěryhodné".
Ministři financí eurozóny v pátek rozhodli o navýšení úvěrové kapacity svých dvou záchranných fondů na 700 miliard eur (17,3 bilionu Kč) z 500 miliard eur. Pro mnoho zemí G20 bylo navýšení prostředků ve fondech podmínkou pro poskytnutí dalších zdrojů MMF.
"Tyto prostředky (pro MMF) by byly obecnými zdroji MMF, ne pro určité fondy nebo určité účty pro Evropu," uvedl Constâncio. Více peněz fond podle něj potřebuje, aby byl schopen plnit svoji roli v budoucnosti, pokud se objeví další problémy kdekoliv na světě, napsala agentura Reuters.
O tom, že MMF bude brzy připraven poskytnout Maďarsku dvouletý úvěr deset až 15 miliard eur, spekuluje maďarský list Magyar Nemzet s odvoláním na diplomatické zdroje. Dohoda by dle listu mohla být podepsána tři týdny poté, co vláda vyřeší spor s Evropskou unií.
Záložní úvěr bude omezen na dva roky. MMF trvá na tom, že pokud bude chtít Maďarsko pokračovat ve spolupráci s fondem, měla by dohodu potvrdit nová vláda, která vznikne po volbách v roce 2014. O přesné výši úvěru zatím nebylo ještě rozhodnuto a MMF očekává, že Evropská unie bude krýt třetinu této částky, dodal list.
Maďarsko se dostalo do sporu s EU a MMF kvůli novému kontroverznímu zákonu o centrální bance. Věřitelé proto přerušili jednání o půjčce, o kterou země požádala, dokud Maďarsko zákon nezmění. MMF chce, aby Maďarsko změnou zákona zajistilo nezávislost centrální banky.
Podle zdrojů nebude MMF trvat na tom, aby byla zrušena paušální daň z příjmu fyzických osob. Vidí však potřebu zlepšení pracovních podmínek, zvýšení transparentnosti zdanění a restrukturalizace veřejné dopravy a veřejného sektoru, napsala agentura MTI.
Maďarsko se v roce 2008 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc MMF, který mu poskytl úvěr 20 miliard eur. Vláda se však v roce 2010 rozhodla neobnovit úvěr a místo toho se země vrátila na finanční trhy. MMF tak nemohl zasahovat do rozhodování vlády o ekonomických otázkách. Vláda však byla nakonec nucena se znovu obrátit na MMF, protože investoři se začali stahovat z maďarských aktiv, forint se propadl k euru na rekordní minimum 324 HUF a výnosy obligací stouply až na neúnosných 11 procent.
(Zdroj: čtk, AP, Reuters)