Největší ruská ropná společnost Rosněfť podepsala s norskou skupinou Statoil dohodu o společné těžbě ropy a plynu v ruských arktických vodách. Je to už třetí dohoda Rosněfti o využívání zdrojů v ruských arktických vodách se zahraničními partnery po dubnových smlouvách s americkým koncernem Mobil a italskou společností .
Dohoda se Statoilem pokrývá čtyři průzkumné bloky, které může Rosněfť zkoumat v Barentsově a Ochotském moři. Podle ruské státní společnosti by se tam daly vytěžit dvě miliardy tun ropy a 1,8 bilionu krychlových metrů zemního plynu. Ložiska v Barentsově moři se nachází v bývalé zvláštní zóně, o jejímž přesném rozdělení a vymezení hranic se Rusko s Norskem dohodlo v červenci loňského roku.
Statoil bude mít ve společném podniku s Rosněftí podíl 33,3 procenta a uhradí veškeré náklady na geologický průzkum ložisek v první etapě jejich rozvoje. Ty by se mohly vyšplhat na 2,5 mld. dolarů (asi 48 miliard Kč), uvedl šéf ruské firmy Eduard Chudajnatov. Norská společnost oplátkou nabídne ruskému partnerovi spolupráci na domácích šelfových ložiscích a možnost předložit vlastní nabídku v nadcházejících kolech udělování licencí. Rosněfť tak získá vstupenku do jednoho z nejvyvinutějších sektorů těžby ropy a plynu na světě, a přispěje tím k cíli Kremlu vytvořit z ruských ropných firem respektované globální hráče.
Na podpis dohody opět dohlížel Vladimir Putin, který dnes ráno absolvoval prezidentskou inauguraci. Po čtyřech letech, během nichž nominálně nejvyšší funkci v zemi zastával Dmitrij Medveděv, se tak současný premiér vrací do Kremlu. Funkční období bylo oproti jeho poslednímu prezidentskému mandátu, který skončil v roce 2008, prodlouženo ze čtyř na šest let s možností znovuzvolení.
Rosněfť a italská minulý týden uzavřely smlouvu o rozvoji nových polí v ruských oblastech Barentsova a Černého moře v hodnotě 100 miliard dolarů. V polovině dubna podepsala ruská firma dohodu o strategickém partnerství s největším americkým producentem ropy Mobil v hodnotě přes půl bilionu dolarů pro spolupráci v Černém a severském Karském moři a na druhé straně v Texasu, Kanadě a Mexickém zálivu.
Klíčem k průlomu v několikaměsíčních jednáních se zahraničními koncerny se staly ruskou vládou přijaté změny systému zdanění těžby. Před několika týdny bylo na schůzi vedené Putinem oznámeno, že projekty na mořském šelfu budou zcela osvobozeny od exportního cla (až na 15 let, podle velikosti ložiska) a že pro ně bude zavedena diferencovaná sazba daně z těžby. Navíc bude zrušena daň z přidané hodnoty a z majetku na dovezené zařízení využívající nejnovější technologie. Nařízení už Vladimír Putin podepsal.
Dohody Rosněfti se zahraničními partnery jsou výkladní skříní pro nastupujícího prezidenta Vladimira Putina a jeho místopředsedu vlády Igora Sečina, který tak posiluje svou vládu nad ruskou energetikou. Rosněfť má licence i na další ložiska v arktických vodách a Chudajnatov řekl, že ke spolupráci k jejich rozvoji pozvala domácí i zahraniční firmy. Od nich potřebuje zejména know how v oblasti těžařských technologií a projektového managementu, bez něhož je rozvoj těžko dostupných arktických ložisek nemožný. Sečin tento týden prohlásil, že vláda vytvořila s domácími společnostmi TNK-BP a LUKOIL pracovní skupiny pro další průzkum severského šelfu.
Rosněfť má prokázané zásoby ropy 18 miliard barelů, což by firmě při současném tempu těžby vystačilo na 21 let. Odhaduje se však, že včetně dosud neprozkoumaných aktiv jsou její zásoby více než desetkrát vyšší. Zhruba dvě třetiny jsou ale v nesnadno dostupných arktických mořských oblastech.
Statoil, jehož majoritním vlastníkem je s 67 % akcií norský stát, sice v devadesátých letech minulého století jako jeden z prvních západních koncernů otevřel zastoupení v Rusku, avšak na těžbě ropy s ruskými partnery se dnes v zemi příliš nepodílí. Z větších projektů stojí za zmínku spolupráce s Gazpromem. V konsorciu na těžbu plynu z obřího Štokmanského pole v Severním ledovém oceánu mu patří 24 %, dalších 25 % náleží francouzskému koncernu , zbytek drží ruský plynárenský gigant. Partneři se však zatím nedokázali shodnout na technologickém schématu rozvoje ložiska, a proto zatím nepadlo rozhodnutí o realizaci investice.
V diplomatické depeši odeslané americkým velvyslancem Whitem z ambasády v Oslu se výkonný ředitel Statoilu Helge Lund svěřil, že ve Štokmanském ložisku jsou gigantické zásoby (3700 mld. m3 plynu a plynového kondenzátu) a že potřebná technologie je dostupná, avšak že pokroku ve spolupráci brání nedostačující infrastruktura na místě, riziko déle trvajících cen zemního plynu (hlavně kvůli rozvoji břidlicových ložisek) a také celkové politické riziko. „Lund prohlásil, že ho velmi znepokojuje úroveň korupce a vyslovil názor, že situace se zhoršuje,“ uvádí se v depeši.
(Zdroj: RIA Novosti, ČTK, Kommersant)