Nejvýraznějším výsledkem summitu EU je to, že zdroje EFSF a ESM mohou být použity na přímou podporu bank. Tento obrat je výsledkem negativního vývoje, který nastal v polovině června. Trhy tehdy rychle pochopily, že snaha o podporu španělských bank zvýší zadlužení španělské vlády a posune ji tak blíže osudu Irska. Tam totiž dluhy bank stáhly dolů vládu, jejíž finance byly jinak v dobré kondici.
Nový systém však začne fungovat až ke konci roku a španělský dluh mezitím skutečně vzroste o 100 miliard eur. Trhy sice slavily, ale nakonec jim to opět dojde. S přímou podporou bank se pak budou pojit podmínky. Pokud by se odvíjely ve „švédském“ stylu, šlo by o chytrý tah. Znamenalo by to, že by první vlnu ztrát nesli akcionáři a věřitelé a do bank by přišel nový management. Výsledný efekt by z hlediska daňových poplatníků mohl být i pozitivní. Pokud ale budou podmínky nesmyslné, bude daňový poplatník platit. V tuto chvíli jsou možné obě varianty.
Dohoda také počítá se zavedením jednotného dohledu, na kterém se bude podílet ECB. Mohlo by jít o krok, který napraví současnou absenci jednotné regulace, oficiální text ale takto nehovoří. Pravděpodobně tak nepůjde o jednoduché a jasné řešení. Celý plán na vytvoření jednotného dohledu, kterému bude důvěřovat ECB, má přitom za cíl, aby ECB mohla fungovat jako věřitel poslední instance. Pokud ale dohled nebude fungovat na jednoduché a jasné bázi, ECB tuto funkci plnit nebude a hrozí nebezpečí šíření nákaz a krizí.
Dohoda zahrnuje i dlouhou a dobře známou litanii, kterou slyšíme již asi dvacet let. Týká se reforem na nabídkové straně ekonomiky. Celkově byl summit malým krokem správným směrem v oblasti bankovního dohledu. Stále však nevíme, jak bude vypadat výsledek. Nepřinesl pak nic co se týče kolabujícího Řecka, neudržitelného veřejného dluhu v několika zemích či ukončení recese, která postihuje rostoucí počet evropských států.
Autorem je Charles Wyplosz.
(Zdroj: VOX)