Případný návrat Německa od eura k marce by měl pro nejsilnější evropskou ekonomiku dramatické následky. V dnešním vydání deníku Die Welt to napsal hlavní ekonom pojišťovny Michael Heise. O rozpadu eurozóny se někdy spekuluje v souvislosti s dluhovými problémy některých jejích členských států.
"Není to žádné vyvolávání paniky, když se domníváme, že rozpad měnové unie by vyvolal větší šok než krize (po pádu investiční banky) Lehman Brothers," varoval Heise. S případným znovuzavedením marky očekává zvýšení cen o 15 až 20 procent, což by zdražilo i německé výrobky v zahraničí. "To by s sebou přineslo během jednoho roku ztráty exportu až o 20 procent," domnívá se vedoucí ekonom největší evropské pojišťovny.
Němci by se podle něj museli připravit na to, že přijdou o podstatnou část svého současného blahobytu a že ubudou pracovní místa. Do čtyř až pěti let po případném rozpadu eurozóny Heise předpokládá pokles produkce německého hospodářství až o 25 procent.
Německo by podle něj nezůstalo ušetřeno ani konjunkturní a bankovní krize, která by podle očekávání v důsledku konce eura zasáhla evropské země. "Do dvou let po znovuzavedení marky je proto třeba počítat s kumulovaným poklesem hospodářského růstu zhruba o 15 procent," tvrdí Heise. Stará měna by pak podle něj představovala zátěž pro německý export i ekonomiku jako celek také v následujících letech.
Varování před návratem k marce přišlo v době, kdy kvůli pokračující dluhové krizi v eurozóně po něm volá stále více Němců. Podle posledního průzkumu z počátku června chce staré platidlo zpět 55 procent obyvatel Spolkové republiky, což je o devět procentních bodů víc než na podzim. Skoro tři čtvrtiny Němců jsou nicméně přesvědčeny, že euro nynější krizi přežije a bude existovat ještě minimálně několik let.
Nedávno do diskuse přispěla německá Dekabank analýzou, ve které odhadla krátkodobé dopady pro Německo na 83 miliard eur. Podle analytika německé Dekabank Carstena Lüdemanna odhad banky zahrnuje německé podíly na vyplacení prvních dvou záchranných balíků pro Atény v dosavadní výši 15 a 22 miliard eur. K těmto dvěma položkám by podle něj přibylo dalších 13 miliard eur na závazcích vyplývajících pro Německo z odepsání bezcenných státních dluhopisů Řecka, které drží Evropská centrální banka. Berlín by se prý také musel rozloučit s 30 ze 106 miliard eur, které dluží řecká centrální banka německé Bundesbance prostřednictvím takzvaného systému evropských národních bank. Na platbách Mezinárodního měnového fondu Aténám pak má Německo podíl tři miliardy eur, vypočítal Lüdemann pro Rheinische Post.
(Zdroj: Die Welt, čtk, Bloomberg, Dekabank)