Měsíce se táhnoucí vyjednávání zástupců skupiny (701,6 CZK, -0,83%) s majoritním vlastníkem, kterým je český stát, o nutnosti podpory několikasetmilardové investice do dostavby dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín zřejmě nabrala jasný směr. Spíše než jako dříve navrhovaná garance úvěrů by podpora měla mít formu garance výkupní ceny elektřiny z nových jaderných elektráren. Tvrdí to deník E15 s odvoláním na odpovídající pasáž z energetické koncepce, kterou ministerstvo průmyslu předložilo k připomínkám ostatním úřadům.
V části textu koncepce, která se týká nástrojů na její prosazování, se totiž objevil nový záměr: „Zavedení mechanismu vyrovnávacích plateb pro nové bezuhlíkové zdroje, který by umožnil stabilizovat konečné ceny elektřiny.“ Odborníci se podle deníku shodují na tom, že tento úkol směruje právě k vytvoření systému ne nepodobnému současné státní podpoře obnovitelných zdrojů, který by ve výsledku zajistil garantované ceny.
Generální ředitel skupiny Daniel Beneš již v březnu přišel s myšlenkou, že by stát mohl u Temelína zajistit pevné prodejní ceny elektřiny s tím, že pokud by cena na trhu klesla pod určitou hranici, stát by ji u nové temelínské produkce doplácel. Když by naopak byla tržní cena vyšší než stanovený garantovaný práh, doplácel by onen rozdíl do státní pokladny. Právě díky tomuto aspektu by podobná podpora výstavby jaderných elektráren měla mít podle E15 vyšší šanci na schválení Evropské komise, která z pozice antimonopolního úřadu brojí proti státním pomocem firmám v rámci Evropské unie.
Tento způsob podpory dostavby jaderné elektrárny přitom z počátku nerazil na kritiku vládních odborníků. "Zajímavé je, že teď říká, že by se případně do dostavby Temelína pustil, kdyby měl od státu garantované výkupní ceny elektřiny. To mně připadá dost absurdní, aby stát garantoval něco, co je v rukou velmi silné soukromé společnosti," kontroval v květnu na Benešův návrh Václav Pačes, šéf energetické komise vlády, která celou energetickou koncepci ČR připravila.
Skeptický byl před několika měsíci i ministr financí Miroslav Kalousek. "Začínáme se probírat různými výpočty a analýzami, ale musím říci, že jsem ke státním zárukám velmi skeptický. Kapacita záruk, která je v rozpočtových možnostech státu, je vyčerpána," řekl v březnu ministr financí. "Můžeme si dovolit garantovat České národní bance miliardu eur na půjčku pro Mezinárodní měnový fond. Už si ale namůžeme dovolit garantovat Temelín," dodal tehdy Kalousek. Současné stanovisko ministerstva financí vůči záměrům energetické koncepce zatím známo není.
Nově navrhovaný systém garantovaných cen by se již neměl týkat obnovitelných zdrojů, na jejichž boom v posledních letech doplácela státní kasa i spotřebitelé skrze vyšší ceny elektřiny pro koncové odběratele. O tom, co bude ministerstvo průmyslu nakonec považovat za „nový bezuhlíkový zdroj“, který má získat státní podporu, vypovídá podle E15 další pasáž aktualizované státní energetické koncepce. V její části o zahraniční politice se objevuje další úkol – „zajistit prosazení jaderné energie jako akceptované bezuhlíkové technologie, která může být podporována v politice jednotlivých členských zemí“.
Aktualizovaná státní energetická koncepce do roku 2040 počítá v příštích letech s větším využitím jaderné energie a postupným uzavíráním dožívajících uhelných elektráren. Další rozvoj obnovitelných zdrojů bude bez významné finanční podpory státu, uvedl minulý týden ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Využití jaderného paliva má ze současných 16 procent v energetickém mixu, tedy na primárních zdrojích elektřiny, vzrůst na 30 až 35 procent, přičemž v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany má být do roku 2040 generováno 55 % celkové výroby elektřiny. Naopak u uhlí chce Kuba, aby bylo více využíváno v teplárnách. Podíl tuhých paliv má v mixu klesnout ze 40 procent na 12 až 17 procent.
(Zdroj: E15, , MPO, LN, Radiožurnál)