Aktualizováno Podívejme se dvě evropské země, které nemají euro. Teoreticky by se měly nacházet v dosti podobné situaci. Jedna z nich se ale rychle dostala ze dna globální krize a před několika dny překvapila trhy růstem ve výši 1,4 %. Druhá však stále zápasí a trhy šokovala poklesem HDP dosahujícím ve druhém čtvrtletí 0,7 %. První zemí je Švédsko, druhou Velká Británie. V roce 2009 se švédská ekonomika propadla o 5 %, pak ale růst dosáhl 5,8 % v roce 2010 a 4 % minulý rok. Propad Británie byl v roce 2009 o něco menší – dosáhl pouze 4 %. Následoval růst jen ve výši 1,8 % a 0,8 %. Švédská ekonomika je na cestě k dosažení předkrizové úrovně HDP, zatímco Británie se nachází více než 4 % pod ní.
Jaké tajemství stojí za švédským úspěchem? Pomohla mu jeho bankovní krize v 90. letech, kterou nyní použilo jako návod pro řešení současných problémů. Problémové banky byly znárodněny a jejich aktiva rozprodána, proces byl financován penězi daňových poplatníků. Poté byly banky privatizovány a konečné náklady byly podle některých odhadů nulové. Tento vývoj Švédsku proti krizi v letech 2008 a 2009 imunitu neposkytl, nedostavily se ale dlouhodobé problémy bankovního sektoru, jako tomu bylo v Británii. Tam Bank of England ve snaze obnovit rovnováhu ekonomiky nechala oslabit kurz libry o 25 %. Možná, že je třeba delší čas na to, aby se tento krok projevil, dosavadní vývoj je ale zklamáním. Výrobní sektor si vede špatně a pozitivní vývoj v exportech vyvažuje růst importů. Švédská měna zůstala naopak silná, exportéři si ale vedou stále dobře. Důvodem je vývoz pokročilých technologií, po kterých je poptávka po celém světě a které nepotřebují podporu ze strany devalvace měny.
Někteří ekonomové se domnívají, že výdaje domácností v Británii tlumí vysoká zadluženost. Důkazy pro to však neexistují. Švédsko má podobnou zadluženost co se týče dluhu domácností k HDP a před krizí tam došlo k podobnému růstu cen nemovitostí. Výdaje švédských domácností ale prošly mnohem silnějším oživením. Velkou roli přitom hrála nízká inflace, která by měla negativní dopad na reálné příjmy. V Británii ale inflaci tlačilo nahoru zmíněné oslabení kurzu libry.
Svou roli pak hraje i fiskální politika. David Cameron dříve hovořil o tom, že je třeba opravit střechu v době, kdy svítí slunce. Švédsko mělo v 90. letech veřejné finance v hrozném stavu, do poslední krize ale vstupovalo s rozpočtovým přebytkem ve výši 3,6 % HDP. Británie však dosahovala deficitů v podobné výši. Švédsko tedy nemuselo zvyšovat daně a snižovat vládní výdaje tak, jako to probíhalo v Británii. Mělo naopak prostor pro stimulaci v případě, že by jí bylo třeba.
Je možné se z vývoje ve Švédsku poučit? Předně můžeme říci, že devalvace není žádným rychlým lékem na útlum exportů. Jejich oživení vyžaduje mnohem delší cestu založenou na tom, že firmy mají ty správné produkty, které jiné země poptávají. Platí také, že velkou roli hraje vývoj inflace. Pokud klesá, má to pozitivní vliv na reálné příjmy domácností a jejich výdaje. Bank of England ztratila nad inflací kontrolu, podle jejích slov kvůli faktorům, které leží mimo její dosah. Chybou bylo také to, že Británie vstupovala do krize s rozpočtovým deficitem. Můžeme se ptát, zda je chybou i to, že se nyní snaží o jejich rychlou eliminaci. Některé výzkumy tvrdí, že je to z hlediska udržitelnosti dluhu nutné. Bradford DeLong a Larry Summers zase zastávají ten názor, že snižování deficitů ve fázi útlumu způsobí větší škody. Ale i MMF tvrdí, že utahování naplánované na příští rok by možná mělo být pozdrženo.
Autorem je David Smith.
(Zdroj: EconoMonitor)