Americká ekonomika je nemocná. Krom fiskálních a zahraničně-obchodních deficitů ji dlouhodobě trápí vysoká nezaměstnanost, rostoucí příjmová nerovnost a neochota firem investovat. Hlavní obětí současného stavu je střední třída, odvěký tahoun největší ekonomiky světa.
Potvrzuje to včera vydaná studie institutu Pew, podle níž má střední třída za sebou „ztracených deset let“. Od roku 2000 se „početně zmenšila, klesly její příjmy a bohatství a přišla o část tolik typické víry v budoucnost,“ píší autoři zprávy. Statistikám poukazujícím na zhoršené postavení hlavní opory ekonomiky odpovídají i pocity samotných Američanů. Průzkum Pew ukázal, že 85 % střední třídy má problém s udržením životního standardu na úrovni ze začátku tisíciletí.
Jádro pudla velmi pregnantně shrnují tři následující grafy:
První znázorňuje marže korporátního sektoru – zisky firem v porovnání s HDP. Ty se letos dostaly na nejvyšší úroveň za minimálně 70 let. Z každého utrženého dolaru americkým společnostem zbývá víc, než kdykoliv od druhé světové války. Argument, že korporátní sektor trpí přílišnou regulací a zdaněním se snad dá použít na malé a střední firmy, nikoli však na nadnárodní kolosy.

Druhý graf navazuje na první. Znázorňuje míru zaměstnanosti, tedy podíl pracujících na celkové populaci. Ten v uplynulých letech klesl na nejnižší úrovně za poslední tři dekády (nárůst mezi rokem 1960 a 1980 lze přičíst hlavně většímu zapojení žen do pracovního procesu). Zjednodušeně řečeno, americké firmy jsou velmi ziskové, jelikož nezaměstnávají tolik lidí co dřív.

Třetí graf, znázorňující podíl mezd na HDP, americkou tragédii dokončuje. Výplaty se na HDP momentálně podílí ze 44 %, což je nejméně v zaznamenané historii. Jestliže se ještě v 90. letech zdálo, že se trend obrací a podíl mezd na HDP dosáhl 49 %, od roku 2000 dochází k prudkému propadu, umocněnému nedávnou recesí.
Marže soukromého sektoru jsou závratně vysoko, jelikož společnosti zaměstnávají málo lidí a platí jim málo peněz. To podvazuje kupní sílu obyvatelstva a brání dalšímu růstu ekonomiky. Jediným prozatímním východiskem je orientace na kupní sílu v zahraničí - na export. Ten už minulý rok překročil předkrizovou úroveň a v červnu dosáhl rekordních 185 mld. USD. Oproti lednu 2008 je ve Spojených státech o 5 milionů méně zaměstnaných, a přesto americká ekonomika produkuje víc zboží a služeb než před čtyřmi lety.

A výsledek? „Absolventi středních škol dnes v prvním zaměstnání vydělávají méně než v roce 1973. Při pohledu zpět vidíme tři dekády zmenšujícího se počtu pracovních míst se zajištěným zdravotním pojištěním či důchodovými bonusy. Lidé pracují déle a zadlužují se více. Náklady na vysokoškolské vzdělání pohlcují vyšší podíl příjmu, pro rodiče s vychozenou střední školou se stává obtížnější umožnit dětem studovat na univerzitě. Sociální mobilita klesá. Dělnická rodina kolabuje a očekávaná délka dožití se prodlužuje jen vysokoškolákům,“ napsali nedávno stratégové Demokratické strany James Carville a Stanley Greenberg, kteří v 90. letech působili jako poradci prezidenta Billa Clintona.
Nejbohatší procento Američanů vlastní 40 % bohatství země, což je o dost víc než před 25 lety (tehdy to bylo 33 % majetku). Čtyři pětiny obyvatel na druhém konci spektra dnes drží jen 7 % bohatství USA. Co se příjmové nerovnosti týče, na nejhornější procento připadá 24 % celkových příjmů. V roce 1976 to ale bylo pouhých 9 %. Cenné papíry: jedna setina občanů (zhruba 3 miliony lidí) vlastní polovinu všech amerických akcií, obligací a podílových fondů. Spodních 50 % Američanů zase drží pouhou polovinu procenta uvedených cenných papírů.
Podle nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze je nerovnost v USA na nejvyšší úrovni za posledních téměř sto let a rozdíl mezi lidmi s mediánovým příjmem a těmi nahoře dále roste. „Spojené státy se kdysi považovaly za zemi vládnoucí střední třídy, ale to již neplatí. Dnes jsou tu šance na úspěch dítěte závislejší na příjmu rodičů víc než v Evropě, a dokonce víc než v jakékoli jiné rozvinuté zemi, ke které jsou daná data k dispozici,“ napsal Stiglitz v článku pro Financial Times.
(Zdroj: Business Insider, The Daily Ticker, FT)