Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Cyklus zkázy – evropská, americká a japonská verze

Cyklus zkázy – evropská, americká a japonská verze

25.9.2012 7:59
Autor: Redakce, Patria Online

Ekonomickými problémy Evropy, USA a Japonska se prolíná jeden společný faktor – symbióza mezi politiky a finančním sektorem. Pomoc, kterou vlády tomuto sektoru poskytují, podporuje jeho nezodpovědné chování; opět dochází k růstu rizika, což povede k dalšímu kolu šoků, kolapsu a pomoci. Říkáme tomu „cyklus zkázy“. Tento cyklus byl jasně patrný po pádu Lehman Brothers, kolapsu bank na Islandu a při záchraně irských bank.

V 80. a 90. letech probíhaly hluboké krize zejména v zemích s nižšími příjmy, které nebyly dost velké na to, aby ovlivnily vývoj v globální ekonomice. To o dnešní krizi ve vyspělých ekonomikách neplatí. Očekávání, že se finančnímu sektoru dostane pomoci, jsou přitom prorostlá celým systémem. Pokud ale požadovaná pomoc převyšuje jeho kapacitu, jde o mylná očekávání. Politici ovšem spoléhají na to, že problém vypluje na povrch v době, kdy již bude u moci někdo jiný. Současný stav jim tak umožňuje získat větší podporu. Pro finanční sektor dnešní stav zajišťuje přístup k levným penězům a bohatství. Banky, které jsou příliš velké na to, aby padly, těží z gigantické a často skryté podpory a vláda předstírá, že „trh“ či „chytrá regulace“ problém vyřeší. Veřejnosti zůstává tento stav ukryt až do chvíle, kdy je už pozdě.

Během posledních čtyři sta let podporoval vývoj ve finančním systému ekonomický rozvoj. Vznikaly instituce, které shromaždovaly úspory ze širokých vrstev společnosti a umožnily financování produktivních investic. V posledních několika desetiletích se ale část finančního systému vydala špatným směrem. Začala vyhledávat mechanismy, jak těžit na úkor druhých s podporou politiků. Otázkou je, koho současný stav nyní poškodí. Kandidáti jsou tři: Japonsko, USA a eurozóna.

Japonská populace stárne a růst ekonomiky této země je pomalý. Reakce na daný vývoj by měla být jasná: Země by měla investovat ve státech, kde je mladá populace a měla by jim poskytovat kapitál na rozvoj. Tyto země by pak generovaly úspory pro Japonsko a jeho důchodce. Tuto strategii sleduje například Singapur prostřednictvím svého obrovského investičního fondu. Japonská vláda však dosahuje dlouhodobých deficitů a až budou důchodci požadovat své úspory zpět, bude muset tento stav změnit. Daňových poplatníků ale bude tou dobou méně. Zatím zde ještě nevidíme známky posunu investičního sentimentu, až k nim však dojde, bude to rychlý proces.

V USA je patrná jiná verze cyklu zkázy. Poslední krize vedla k největší monetární a fiskální pomoci v dějinách, finanční systém je příjemcem renty, kterou představuje implicitní podpora ze strany daňových poplatníků. Tyto zdroje pak financují obrovský systém lobbyingu a volebních darů, které zase zajišťují volební vítězství politikům nakloněným poskytování pomoci. Po každé krizi sice prohlašují, že „toto už se nikdy nestane“, dochází k tomu ale znovu a znovu. S každou krizí finanční rizika rostou a pokud to tak půjde dál, poskytování další pomoci již nebude možné – dojdou úspory, které by ji financovaly a systém zkolabuje.

Jestliže nejsou své finance schopni udržet pod kontrolou Japonci a pokud tak nejsou schopni učinit Američané se svými velkými bankami, musí být evropský systém regulace a národních vlád noční můrou. Trhy nyní začínají chápat, že rizikové prémie jsou v případě jednotlivých zemí eurozóny plně namístě. Flexibilní kurzy by ulehčily boj s krizí, protože devalvace přináší okamžitý posun v konkurenceschopnosti. Eurozóna přitom představuje riziko pro globální stabilitu. Čelí totiž širokému spektru problémů, počínaje nedostatečnou kapitalizací bank a vysokým zadlužením a konče chronickou neschopností některých zemí dosahovat rychlejšího růstu.

Probíhající krize v eurozóně poskytuje Japonsku a Spojeným státům čas. Investoři se totiž stahují do těchto dvou zemí, přestože není pravděpodobné, že si vyřeší své vlastní fiskální a finanční problémy. Spoléháme se na to, že vzniklá rizika eliminuje náš politický systém. Ten si s nimi ale vytvořil symbiotický vztah.

Autory jsou Peter Boone z Centre for Economic Performance v LSE a Simon Johnson
ze Sloan School of Management.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
  • Zkáza jakozákladní fenomén pro budoucí ekonomická fóra
    25.9.2012 10:34

    Krize o kterých se autor zminuje v 80.a 90.letech naše země neměla možnost "prožít ani zaregistrovat " v té době ,jelikož jsme byli pohlceni snahou jak se" bezbolestně" mezi ten velký, úspěšný ,kapitalistický svět co nejrychleji začlenit.Autoří posuzují tři územní geografické celky z ekonomického hlediska a vývoje k nadcházejícímu tzv. doomsday.Srovnání je zajímavé z hlediska toho, že cesty k popisovanému stavu byly odlišné nestějně dlouhé časovým údobím, ale výsledek bude dozajistá stejný.Doporučuji těm, které tento článek zaujme, vyhledat stať v originále.Je tam o něco málo více myšlenek s ilustračními grafy, než v tomto překladu. Doplňuji, že autory a jejich příspěvky sleduji dlouhodobě. Tento jejích příspěvek na toto téma, by se dal označit jako č.2. Jelikož č.1 již uveřejnili v roce 2009/v mém odkazu/. Je zajímavé posoudit vývoj jejich zpracovaného tématu v čase.http://cep.lse.ac.uk/pubs/download/cp300.pdf redakci Patria : pokud uveřejnujete překlad, vložte i odkaz na originál .A domnívám se , že čtenaři vašich www by zajisté ocenili i odkazy na další članky překládáných autorů a možná by jsme si to i jako předplatitelé zasloužili :-) .
    AMN
    • Re: Zkáza jakozákladní fenomén pro budoucí ekonomická fóra
      25.9.2012 10:37

      Do jisté míry zde stále funguje cenzura. Z maďarských stránek bychom se též dozvěděli více.
      Jesse
  • Cyklus v Česku se vyznačuje
    25.9.2012 9:35

    především v tom, že zde od roku 1948 nebylo nikdy období bez krizí. Od 50 - tých let jsme neustále v jedné a té samé krizi, která občas vyvře napovrch a vrhne na národ smradlavý sliz. Poté se vynoří pseudoreformátoři, kteří celý systém překopou, aby po nich byla situace ještě horší.Historickým výsledkem je pouze to, že národ chudne a chudne, zadlužuje se a ztrácí svůj ekonomický potenciál. Věk do důchodu se prodlužuje a země se zadlužuje. Nicméně tento sliz vyvrhne na povrch vždy stejné lidi, kteří to ,,myslí upřímně,,.Lidé si je zvolí za své zástupce - polovzdělané nekompetentní, zištné, chamtivé, závistivé, panovačné, sráče-zloděje. Zvolí si je proto, že sami jsou stejní. Až jejich chování nabere neudržitelnou podobu, tak se překlopí onen cyklus a udělá se lidem divadlo. Starý dobytek se nahradí novým dobytkem, který bývá zpravidla ještě horší, rafinovanější, zlejší,(rozuměj, který krade po novu,rafinovaněji, zkrytěji, krade ,,legálně,,) A tak to jde dál a dál. Konec nedohlednu.
    oradapoisson
    • Re: Cyklus v Česku se vyznačuje
      25.9.2012 10:42

      Geniálně výstižné, leč smutné.
      Nyk Lísn
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data