Banky ve východní Evropě čeká strukturální revoluce ve financování. Jejich západní matky zde osekávají své investice a stahují si zpět likviditu i kapitál. Toto varování dnes vyslali analytici agentury Standard & Poor’s při dnešní tiskové konferenci ve Vídni s odvoláním na důkazy z poslední doby. Jejich kolegové z Mezinárodního měnového fondu obrázek ještě vyhrotili, když odhadli, že v případě, že vlády nezastaví současnou krizi, budou evropské banky nuceny prodat do konce příštího roku aktiva za 4,5 bilionu dolarů. MMF tak navýšil svůj dubnový krizový odhad o 18 procent.
„Dosavadní vývoj ukazuje, že mateřské banky již nechtějí pokračovat ve svých expozicích,“ uvedl dnes k vývoji financování bank v našem regionu Frank Gill, analytik S&P . „Důsledkem je čistý odliv zahraničních prostředků z těchto,“ dodal.
Například z Maďarska podle dat Standard & Poor’s odtekl od roku 2010 z bankovních fondů již kapitál odpovídající 15 procentům hrubého domácího produktu země. „Zhoršují se tak růstové vyhlídky ekonomiky,“ upozornil Gill při dnešní přednášce ve Vídni.
Jeho kolega Markus Schmaus označil za hlavní důvod stahování kapitálu velkých západních bank z východní Evropy ekonomické potíže některých členů eurozóny a jejich bankovních systémů. „Spolu s novými pravidly pro kapitálovou přiměřenost a likviditu bude nutná strukturální změna ve strategiích financování bank ve východní Evropě,“ prohlásil dnes Schmaus.
Analytik agentury S&P dnes také varoval, že pokud zeslábne podpora bank ze strany národních vlád, utrpí také ratingy bank. "Banky jsou na cestě stát se ze sektoru s "Ačkovým" ratingem, odvětvím se známkou "BBB"," uvedl Markus Schmaus s tím, že vidí snahy vlád a regulátorů o přeseknutí pouta mezi státem a bankou.
„Tyto ratingy, které jsou zatím povětšinou v Ačkové řadě, odrážejí připravenost vlád k mimořádné pomoci v případně nutnosti,“ vysvětlil Schmaus a dodal, že snahy politiků ochránit veřejné finance před náklady sanací bank tato hodnocení nahlodávají. Rating „BBB“ je přitom druhý nejhorší v rámci investičního pásma hodnocení závazků.
MMF čeká prodeje aktiv za biliony
Podobně alarmující prohlášení dnes vydal i Mezinárodní měnový fond. „Prohloubení krize se (v Evropě) projevilo v odlivu kapitálu z periferie do jádra tempem, které bývá obvyklé pro měnové krize nebo náhlé šoky,“ píše MMF v dnešní zprávě o globální finanční stabilitě. „Obnovení důvěry soukromých investorů je pro stabilizaci eurozóny prvořadým úkolem.
Fond zároveň varoval, že pokud se vládám členských zemí nepodaří uvést v živost sliby fiskálních reforem a jednotného bankovního dohledu, který má stát na počátku evropské bankovní unie, bude 58 významných evropských bank (od po Deutsche Bank) nuceno odprodat příští rok aktiva až za 4,5 bilionu dolarů (v dubnové prognóze to bylo ještě 3,8 bilionu dolarů. Důsledkem by byl propad ekonomického růstu periferních ekonomik Řecka, Kypru, Irska, Itálie, Portugalska a Španělska o 4 procentní body, varoval dnes MMF.
"Rizika pro finanční stabilitu od dubnové zprávy (MMF) vzrostla a důvěra v globální finanční systém je nyní velmi křehká," uvedl dnes MMF a dodal, že další dopady by krize měla na zaměstnanost a na investice v eurozóně.
Základní scénář MMF, v němž vlády dostojí svým politickým závazků a naplní oznámené strategie, počítá také s nutností velkých bank zbavovat se aktiv pro navýšení svého kapitálu. V tomto scénáři by banky měly prodávat aktiva za 2,8 bilionu dolarů, což je také mírný nárůst proti hodnotě 2,6 bilionu dolarů odhadované v dubnové zprávě MMF. Zpráva přichází jen den poté, co MMF snížil prognózu ekonomického růstu globální ekonomiky včetně ČR.
Stranou ekonomického dopadu evropské dluhové krize ale nemusí být ani region CEE. „Rostoucí tlaky na periferii mohou mít významný vliv i na některé země mimo eurozónu, zvláště na rychle rostoucí ekonomiky v Evropě a případně i na Latinskou Ameriku,“ varuje dnešní zpráva MMF. „Zhoršující se kvalita aktiv, odklon západních bank a slabý ekonomický růst jsou hlavním problémem, ekonomiky střední a východní Evropy,“ říká analytik agentury Bloomberg Jonathan Tyce. Problémy bankovního sektoru se podle něho následně opět negativně odrážejí na zdraví ekonomiky skrze nedostatečné poskytování úvěrů.
Odklon od střední a východní Evropy?
Změnu přístupu vůči investicím velkých evropských bankovních skupin ve střední a východní Evropě naznačují i poslední zprávy z tohoto sektoru.
„Zavíráme akciové divize na rychle rostoucích trzích Evropy a v Rusku, oznámila minulý týden nizozemská bankovní skupina . Banka se podle vlastních slov rozhodla pro ukončení aktivit v oblasti obchodování s akciemi v Praze, Budapešti a Bukurešti, kde měla dosud zastoupení tradingu, s výjimky polské Varšavy a nizozemského Amsterdamu.
Podobný odsun z oblasti obchodování akcií v našem regionu oznámila v polovině roku i italská bankovní skupina . Na začátku června banka uvedla, že v Londýně i New Yorku ukončuje své pobočky zajišťující obchodování s akciemi v regionu CEE, a zavře i stejný provoz v Rusku.
S představením významné restrukturalizace následně přišla i belgická bankovní skupiny . Ta v pondělí oznámila, že zastaví všechny aktivity, které nesouvisí s jejími jádrovými trhy, mezi které řadí Belgii, Českou republiku, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko. Důsledkem nové strategie bude prodej dceřiných bank Absolut Bank (Rusko), NLB (Slovinsko), Bank Deutschland (Německo), Banka (Srbsko) a Antwerp Diamond Bank (Belgie). Česká republika v rámci nové organizační struktury ale získá nezávislejší postavení.
Odliv prostředků z našeho regionu v důsledku změny strategií významných evropských bankovních skupiny ale rozhodně nezůstává stranou pozornosti regulátorů. „My dnes finanční přesuny mezi bankami a jejich mateřskými centrálami pečlivě hlídáme, aby z našeho finančního systému neodtékaly peníze,“ uvedl před dvěma týdny viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.
(Zdroj: S&P , MMF, Bloomberg, , , , ČNB)