Řecký parlament čeká v nadcházejících dnech klíčové hlasování, jehož výsledek ovlivní, zda věřitelé zemi poskytnou další část z dohodnutého záchranného úvěru. Jde o tranši 31,5 miliardy eur, bez nichž se Atény neobejdou. Pokud by tyto peníze Řecko nedostalo, hrozba odchodu z eurozóny by začala nabývat konkrétních obrysů, stejně jako státní bankrot.
Hned dnes vláda parlamentu předkládá ke schválení soubor opatření, který zahrnuje například zvyšování daní, reformy na trhu práce a další výdajové škrty. Díky tomu by Řecko mělo ušetřit až 13,5 miliardy eur. Pokud má ale země slíbenou finanční pomoc dostat, musí parlament schválit i návrh rozpočtu na příští rok.
"Jakmile budou nová opatření schválena a my dostaneme klíčovou část pomoci, budou mít víc peněz firmy i domácnosti. Zmizí nejistota, změní se nálada a ztratí se obavy z návratu drachmy," řekl na sjezdu své politické strany Nová demokracie (ND) premiér Antonis Samaras. "To všechno (řeči o odchodu Řecka z eurozóny) pak nenávratně zmizí," dodal.
S podporou nového balíku úspor má ale problém nejmenší koaliční partner, kterým je Demokratická levice (DIMAR). Straně vadí, že návrh dalších úspor je vázán na snížení platů i odstupného a naopak ruší automatické zvyšování platů.
Pozorovatelé nicméně očekávají, že premiér soubor nových úsporných opatření těsnou většinou hlasů parlamentem protlačí. Vedle lidí z jeho domovské strany by mu k tomu měli pomoci také členové Panhelénského socialistického hnutí (PASOK). Toto seskupení je třetí politickou silou v současné vládní koalici.
Hlasování o novém programu úspor se očekává ve středu. Další na řadě je rozpočet, o němž se bude hlasovat patrně 11. listopadu. To znamená pouhý den před zasedáním takzvané Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny. Ti už avizovali, že pomoc Řecku jsou připraveni poskytnout, jestliže Atény schválí požadované úspory.
Samaras řekl, že snižování platů a důchodů, které je součástí předkládaného souboru nových úsporných opatření, bude poslední. Toto téma je zvlášť citlivé, protože většina Řeků je po pěti letech hospodářského marasmu vyčerpaná. Hluboká recese už stačila zdevastovat střední třídu a tvrdě zasáhla životní úroveň všech obyvatel.
"Kvůli snižování platů, důchodů, vládních výdajů a kvůli recesi a nezaměstnanosti jsme za poslední dva roky jako země ztratili 35 procent životní úrovně," připustil opakovaně premiér a opakovaně také varoval. "Kdybychom odešli z eurozóny, ztratili bychom dvakrát tolik," dodal.
Napjatý týden v Řecku má provázet hned několik velkých demonstrací a stávek. Ačkoli má parlament o programu úspor hlasovat ve středu, už dnes na protest do práce nepřišli například novináři, řidiči městské hromadné dopravy a taxikáři. Řecká televize ani rozhlas kvůli stávce novinářů od rána nevysílají žádné zprávy a protest řidičů tramvají a metra vyvolal v Aténách dopravní chaos. Navíc nejezdí ani taxíky, protože také jejich řidiči nyní 24 hodin nepracují. Lékaři v nemocnicích se k protestu přidali symbolicky a ošetřují jen naléhavé případy. Stávku zahájili i popeláři.
V úterý a ve středu pak stávky Řecko prakticky zcela ochromí. Do práce totiž nepřijdou bankovní úředníci, námořníci, železničáři, ale ani státní zaměstnanci včetně učitelů. V úterý stávka citelně postihne i leteckou dopravu, protože dopoledne nebudou pracovat letečtí dispečeři. Vše pak vyvrcholí velkou demonstrací ve středu večer, kdy by se před budovou aténského parlamentu měly sejít desetitisíce lidí.
Řecko a Portugalsko požádaly Světovou banku o odborné poradenství v jejich hluboké dluhové krizi, oznámil v neděli večer šéf Světové banky Jim Yong Kim na zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20. Je to v posledních desetiletích poprvé, co se na banku, která má pomáhat chudým zemím světa, obrátily vyspělé státy.
"S Portugalskem i Řeckem jsme ve velmi raných fázích diskusí," řekl Kim novinářům na okraji schůzky. "Několik dalších týdnů budeme mít více podrobností o tom, co budeme dělat," dodal šéf banky.
Řecko a Portugalsko nyní přežívají na záchranných úvěrech od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, jejichž podmínkou je snižování rozpočtových deficitů a ekonomické reformy. Kim poukázal na zkušenosti, kterou má jeho instituce z poskytování technické pomoci Jižní Koreji a Indonésii v krizi na konci 90. let.
U Řecka by se pomoc Světové banky měla zaměřovat na další zlepšování podmínek pro podnikání v zemi, role banky v případě Portugalska je zatím nejasný, uvedla agentura Reuters. Řecko v poslední výroční zprávě Světové banky o vývoji podnikatelského klimatu ve světě pod názvem Doing Business Report vykázalo ze 185 sledovaných zemí jedno z nejvýraznějších zlepšení.
(Zdroj: čtk, Reuters, Kathimerini)