Aktualizováno Japonská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu v rozpětí nula až 0,1 procenta. Nezměnila ani program nákupu dluhopisů, který rozšířila minulý měsíc. Odolala tak tlaku na další uvolňování měnové politiky od současné opozice, která má šanci vyhrát příští měsíc volby. Banka však varovala, že ekonomika zůstává slabá.
Šéf hlavní opoziční strany Šinzó Abe, který má největší šanci stát se příštím premiérem, tlačí na centrální banku, aby pokračovala v dalším uvolňování měnové politiky a zvážila zavedení záporných úrokových sazeb. Centrální banka se stala centrem jeho debat o ekonomice před volbami, které se mají uskutečnit 16. prosince. Abe dokonce navrhl revizi zákona o centrální bance. Kritici upozorňují, že tento krok by znamenal omezení nezávislosti banky a tisk dalších peněz pro financování dluhu země, který je již dvojnásobkem výkonu japonské ekonomiky.
Většinu návrhů Abeho zamítl i guvernér centrální banky Masaaki Širakawa, zvláště se mu nelíbí změna zákona o centrální bance. "Nezávislost centrální banky je systém vytvořený na základě hořkých zkušeností v dlouhé ekonomické a finanční historii v Japonsku i zahraničí," řekl Širakawa na tiskové konferenci.
Vedle revize zákona o centrální bance se staví negativně i k návrhu záporných úrokových sazeb, neomezenému nákupu dluhopisů, přímému upisování dluhopisů na financování veřejných prací či zvýšení inflačního cíle až na tři procenta ze současného jednoho procenta. "Usilování o tříprocentní inflaci by bylo nereálné a ve skutečnosti by to mělo velký negativní dopad na ekonomiku," dodal. Širakawa je znám tím, že jen vzácně dává přímé odpovědi a svá slova volí velmi pečlivě a obezřetně.
Guvernér sice vyjádřil své odhodlání bránit nezávislost centrální banky, jeho pětileté funkční období však skončí v dubnu a funkční období jeho dvou zástupců v březnu. To otevírá cestu nové vládě, aby si do banky dosadila své spojence. Podle současného zákona jsou rozhodnutí banky o měnové politice nezávislá, ale vláda jmenuje guvernéra, jeho zástupce i členy měnového výboru. Její výběr musí schválit parlament.
Na konci minulého měsíce Bank of Japan znovu rozšířila program pro nákup dluhopisů, a to o 11 bilionů jenů (2,7 bilionu Kč) na 91 bilionů jenů (22,2 bilionu Kč). V září program rozšířila o deset bilionů jenů. Analytici čekali, že banka tentokrát svoji politiku měnit nebude a s dalšími případnými kroky počká, až se vytvoří nová vláda po prosincových volbách. Banka se sice obává recese, chce však více času na zhodnocení dopadu rozšíření nákupu dluhopisů v září a říjnu.
Japonská ekonomika za červenec až září klesla o 0,9 procenta a čeká se, že se propadne do recese. Banka zopakovala, že ekonomika oslabuje a varovala, že pokračující zpomalení v zahraničí má dopad na vývoz, výrobu i výdaje podnikatelů. Dodala, že ekonomika zůstane ještě nějaký čas slabá, pak by mělo přijít mírné oživení. Zhoršila tak svůj předchozí výhled, podle kterého měla ekonomika nějaký čas stagnovat, napsala agentura Reuters