Aktualizováno Český bankovní sektor jako celek zůstává odolný a přečkal by i nejhorší scénář, který počítá s recesí evropské ekonomiky, zní závěr zátěžových testů, které v listopadu provedla Česká národní banka. Sektor by si v případě černého scénáře udržel předepsanou hranici kapitálové přiměřenosti 8 procent, ačkoli některé banky by se neobešly bez kapitálové injekce v celkové výši 18,7 miliardy korun, tedy přibližně 0,5 procenta ročního hrubého domácího produktu.
ČNB provedla testy pro dva různé scénáře vývoje ekonomiky. Zátěžový scénář ("Evropa v recesi") předpokládá „trvalý a výrazně hlubší pokles ekonomické aktivity“ v následujících třech letech způsobený vývojem v eurozóně a úspornější fiskální politice a počítá s poklesem HDP v každém jednotlivém čtvrtletí uvedeného období. „Kapitálová přiměřenost sektoru jako celku by zůstala nad 8 procenty regulatorního minima i v případě naplnění scénáře, který kombinuje nepříznivý vývoj doma a v zahraničí v důsledku eskalace finanční krize v eurozóně,“ uvedla ČNB v dnes zveřejněné Zprávě o finanční stabilitě. Zátěžový scénář by se projevil znehodnocením měnového kurzu koruny vůči euru k 26 CZK/EUR. Zároveň se předpokladá krátkodobé “zamrznutí” mezibankovního trhu a skokový nárůst sazby PRIBOR.
Kapitálová úroveň „několika“ bank by v případě recese klesla pod požadovanou minimální hranici, což by si vyžádalo dodatek kapitálu ve výši 18,7 mld. Kč, tedy 0,5 % HDP. Kapitálová přiměřenost sektoru celkem by klesla k 11 procentům z 16,35 procenta ke konci září, uvedla ČNB. V tomto scénáři rozšířeném o případnou mimořádnou výplatu dividend v první polovině příštího roku by kapitálová přiměřenost klesla mírně pod 10 procent a banky by potřebovaly dodatečný kapitál v celkovém objemu zhruba 24 miliard korun. "Předpokládá se, že banky se rozhodnou vyplatit takovou výši dividend, aby jejich kapitálová přiměřenost dosahovala 90 % současného stavu. Na agregované úrovni se tak jedná o výplatu zhruba 47 mld. Kč," uvedla ČNB.
Základní scénář je založen na listopadové makroekonomické prognóze ČNB a předpokládá pokračující mírnou ekonomickou recesi v nejbližších čtvrtletích, která bude ve druhé polovině roku 2013 vystřídána oživením. "Celková inflace se v roce 2013 bude pohybovat mírně nad 2 % z důvodu zvýšení DPH, v roce 2014 pak klesne pod cíl ČNB. Kurz koruny vůči euru bude od počátku roku 2013 zhruba stabilní. Krátkodobé úrokové sazby se sníží a růst začnou až v roce 2014," uvedla ČNB.
"Nejvýznamnějším rizikem v českém bankovním sektoru je úvěrové riziko, které lze kvantifikovat vývojem podílu úvěrů v selhání na úvěrech celkem," uvedla ČNB. V základním scénáři zůstává tento podíl v dvouletém horizontu stabilní a poté postupně klesá. V zátěžovém scénáři by se kombinace propadu ekonomické aktivity, zvýšení nezaměstnanosti a poklesu reálných mezd s růstem úrokových sazeb z úvěrů odrazila ve znatelném růstu úvěrového rizika. Ztráty ze znehodnocení úvěrů by podle ČNB v roce 2013 dosáhly téměř 2,4 procenta z celkového úvěrového portfolia, které činí skoro 54 miliard korun. ČNB předpokládá, že by se znehodnotily expozice českých bank vůči zemím EU s vysokým vládním zadlužením a že by tyto ztráty činily 19,4 miliardy korun.
České banky nevyžadovaly v průběhu světové finanční krize pomoc státu vzhledem k faktu, že objem toxických aktiv nepřekročil 1 procento celkových a objem depozit byl vyšší než objem úvěrů, uvedla ČNB. Českou ekonomiku ovlivňuje především poptávka z eurozóny, která pokrývá zhruba 70 procent českého vývozu.
Odolnost tuzemského bankovního sektoru prokázaly i předchozí zátěžové testy ČNB. ČNB uskutečnila dříve rovněž zátěžové testy pro pojišťovny a penzijní fondy. Zatímco sektor pojišťoven byl vzhledem k relativně velkému kapitálovému polštáři schopen dobře ustát rizika plynoucí z nepříznivého tržního vývoje, sektor penzijních fondů zůstával podle ČNB citlivý na výraznější pohyby v cenách cenných papírů, které drží.
Guvernér ČNB Miroslav Singer dnes zopakoval, že nějaký nástroj pro další uvolnění měnové politiky by mohl být potřeba v příštím roce. Rozhodování o případných intervencích na devizovém trhu za účelem oslabení koruny, které jsou podle dřívějšího vyjádření několika zástupců ČNB oním dalším krokem, podle Singera centrální banku teprve čeká. Nástroj intervence proti síle koruny označil dříve guvernér Miroslav Singer za „nevyčerpatelný“, zároveň ve světě využívané kvantitativní uvolňování měnové politiky označil za nepotřebné pro českou ekonomiku.
(Zdroj: ČNB, Bloomberg, čtk)