Řada z 270 tisíc německých průmyslových podniků se stále víc orientuje na nová odbytiště v rychle rostoucích ekonomikách Asie, Latinské Ameriky a Blízkého východu. Němci se tak snaží snížit závislost na tržbách v chřadnoucí eurozóně.
Německým firmám nahrává fakt, že řada rozvíjejících se ekonomik se pouští do kapitálově náročných investic do infrastruktury, ať už jde o tisíce kilometrů nových drah metra v Číně, které hloubí stroje společnosti Herrenknecht, či obří hodinové mechanismy pro mešity v Saúdské Arábii, dodávané dílnou Perrot.
V čele tažení za hranice Evropy kráčí velcí hráči jako automobilka (159,5 EUR, -0,31%) či strojírenský gigant (81,95 EUR, -0,12%). V posledních letech se však odpoutání od tradičních odbytišť stalo úhelným kamenem strategie menších a středních podniků.
Německý vývoz do zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), které by měly příští rok táhnout růst světové ekonomiky, od roku 1996 vzrostl téměř sedminásobně na loňských 121,2 mld. EUR. Exportérům pomáhá pověst skvělých inženýrů a výrobců specializovaného vybavení špičkové kvality a také schopnost zaplňovat mezery na trhu.
„Jsme svědky kontinentálního posunu ve světové ekonomice. Německé průmyslové podniky nyní prodávají třikrát víc do zemí BRIC než do periferních ekonomik eurozóny – Itálie, Španělska, Irska, Portugalska a Řecka,“ říká Ralph Wiachers, hlavní ekonom organizace VDMA, která sdružuje zhruba 3100 středně velkých firem.
Za prvních deset měsíců letošního roku vzrostl německý export meziročně o 4,8 %, tažen 11% tempem růstu do zemí mimo EU. Vývoz do eurozóny zaznamenal 1,2% pokles. Kvůli reorientaci na vzdálenější trhy by podle některých komentátorů měl Berlín dokonce přehodnotit zahraničněpolitické priority. Bývalý šéf Bundesbanky Thilo Sarrazin tvrdí, že budoucí zájmy Německa leží mimo hranice Evropy.
Pro většinu firem jsou zatím evropská odbytiště klíčová a ještě pár let zůstanou nepostradatelná. Francie by v blízké budoucnosti měla zůstat největším obchodním partnerem Německa. Růst ale přichází odjinud. Podle nedávné zprávy banky (645,3 GBp, 0,23%) by do roku 2030 měla Čína nahradit Francii na pozici hlavní destinace německého vývozu.
Zatímco v roce 1991 šlo do zemí dnešní eurozóny 51,6 % německého exportu, v prvním kvartále letošního roku tento podíl klesl na 37, 6 %.
Podobnou cestou jako Německo by se podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby mělo vydat i Česko. Trend snižování závislosti na skomírající Evropě byl sice nastoupen, avšak zásadní posun bude trvat léta. Za prvních šest měsíců roku se podíl českého vývozu do evropských zemí snížil z 83 % na 81 %.
Německý vývoz v posledních dvou dekádách svým tempem předstihl expanzi ekonomiky, přičemž tato tendence by podle ekonomů měla v dalších letech pokračovat. Zatímco v roce 1991 dosahovala hodnota exportu 22 % HDP, loni se vyšplhala na 41 % HDP. V poslední době německým vývozcům pomáhá i zotavení amerického hospodářství. Vývoz do USA za tři kvartály letošního roku vzrostl meziročně o 21 %.
(Zdroje: WSJ, CNBC, ČTK)