Pět let od pádu Lehman Brothers se soukromé investice v rozvinutých ekonomikách stále nevzpamatovaly z šoku finanční a následně hospodářské krize. Slabá investiční aktivita bude podkopávat hospodářské oživení a může zpečetit osud Západu jako ekonomického lídra světa.
S alarmujícími údaji přišla studie analytického centra konzultantské společnosti McKinsey. Podle ní se podíl investic na HDP z roku 2007 za poslední čtyři roky propadl o 3,4 % ve Spojených státech, o 3,8 % v Japonsku a o 2,9 % v zemích EU. Žádná jiná složka hrubého domácího produktu uvedených ekonomik se ani zdaleka nepřiblížila této negativní bilanci.
„Propad investic v Evropě omezuje nejen současný růst HDP, ale mohl by také dlouhodobě poškodit ekonomický potenciál kontinentu,“ uvádí se ve zprávě.
Opatrnost soukromého sektoru a přesun kapitálu do rozvíjejících se ekonomik se ve světle událostí posledních let jeví docela pochopitelně. Tři dni před koncem roku ve Spojených státech, největší ekonomice světa, nikdo neví, jaké daně bude platit v roce příštím. Kvůli nekonečnému dohadování o fiskálním útesu státní zaměstnanci netuší, zdali plošné výdajové škrty nepostihnou jejich pracovní místa, a firmy neví, jestli se mají připravit na další recesi. Na druhém konci Atlantiku ještě donedávna společnosti vypracovávaly bojové plány na rozpad eurozóny. Japonsko se se státním dluhem přes 200 % HDP, stárnoucí populací a odstávkami nejlevnějších zdrojů elektrické energie také nejeví jako ideální kandidát pro podnikatelskou expanzi. Spotřebitelská důvěra je na bodu mrazu.
Přesto je prudkost investičního brzdění zarážející. Firmy sedí na obrovských zásobách hotovosti a jejich zisky v porovnání s HDP vzrostly na rekordní úrovně. V EU se ale soukromé investice v absolutních číslech oproti roku 2007 propadly o 15 %. Ve Španělsku činí pokles 27 %. V Irsku, zasaženém splasknutím realitní bubliny, se soukromé investice svezly o neuvěřitelných 64 % níž. Výrazný pokles zaznamenaly i Francie a Velká Británie. Jedinou světlou růstovou výjimkou je Polsko. Vyjádřeno v penězích podle McKinsey nevládní kapitálové výdaje v EU mezi lety 2007 a 2011 klesly o 350 mld. EUR, což je 20tinásobek poklesu soukromé spotřeby a čtyřnásobek poklesu reálného HDP.
Ekonomové banky slabou investiční aktivitu částečně připisují rostoucí daňové zátěži a stagnující poptávce. Tento argument lze uplatnit v Německu či v Británii, ale nikoli ve Spojených státech nebo Japonsku. V tedy přišli s tezí, že firmy jednoduše přesouvají kapitál do atraktivnějších destinací, obzvlášť do Asie, kde investice v porovnání se zisky nadále prudce rostou.
„V situaci, kdy se „starý svět“ musí vypořádat se změtí nejistot pokrizového období, světová ekonomika prochází zásadní restrukturalizací, která mění tradiční pravidla ekonomické hry,“ uvádí se ve zprávě .
Londýnský analytik Andrew Smithers za příčinu investičního marasmu považuje současnou korporátní kulturu orientovanou na krátkodobý zisk. Manažeři éry bonusů prý nejsou placeni za to, aby investovali, ale za to, aby udrželi zisky a marže na požadované výši. Proto je podle Smitherse potřeba systém reformovat.
Jelikož ve státních rozpočtech prostor pro zvýšení kapitálových výdajů není, uvažuje se o zapojení soukromého sektoru do rozvoje infrastruktury či energetiky. Británie si pohrává s nápadem rozšířit počet placených silnic, aby do sektoru přišli soukromníci. Georg Zachman z bruselského think tanku Breugel navrhl ustavit veřejné banky, které by spolufinancovaly infrastrukturní investice.
V McKinsey by se místo na státem dirigované projekty zaměřili na odstraňování administrativních bariér. V případě omezení byrokracie je prý soukromý sektor připraven investovat například do expanze letišť. Modernizace budov, zateplení a výstavba úsporných domů by Evropě mohla pomoci s energetickými cíli pro rok 2020 a na dodatečných investicích vynést zhruba 37 mld. EUR.
(Zdroj: Reuters, , McKinsey Global Institute)