Spojené státy balancují na hraně. Pád do fiskální propasti, který kvůli absenci konsensu politiků ve Washingtonu hrozí do několika hodin, pošle největší ekonomiku světa v roce, kdy si bude připomínat 150. výročí bitvy u Gettysburgu, s velkou pravděpodobností do recese, podstatně zvýší daně desítkám milionů lidí a další statisíce jistojistě připraví o práci.
Bez dohody skončila nedělní jednání amerických politiků o odvrácení fiskální krize, která hrozí Spojeným státům od dnešní půlnoci místního času (úterý 06:00 SEČ). Rokování budou pokračovat dnes vpodvečer SELČ. "Existuje stále velký rozdíl mezi postoji demokratů a republikánů. Máme stále čas dosáhnout dohody a máme v úmyslu dále jednat. Vrátíme se (k jednacímu stolu) v pondělí v 11:00 (dnes 17:00 SEČ)," prohlásil po nedělních rozhovorech s republikány šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid.
Po bezpočtu kol jednání na nejrůznějších úrovních se hlavní aktivita přesunula na půdu Senátu, právě mezi demokratického lídra Harryho Reida a šéfa menšinové frakce republikánů Mitche McConnella. Kvůli neshodám ohledně výše daní z příjmů, dědické daně a dalších záležitostí však včera rozhovory zkrachovaly. McConnell se poté ve snaze o průlom obrátil na viceprezidenta Joe Bidena. Vyjednavači z obou táborů mezitím do noci vypracovávali nové nabídky a hodnotili návrhy protistrany. Přetrvávající neshody i vůli dále vyjednávat potvrdil lídr republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell. Vyjádřil naději, že dohody se dnes podaří dosáhnout.
Američtí politici hledají kompromisní řešení, jak zabránit takzvanému pádu z fiskálního útesu. Tedy situaci, která by mohla způsobit, že kombinace automatických výdajových škrtů a vyšších daní uvrhne americkou ekonomiku zpět do recese. Ve hře je také možnost, že by se účinnost těchto změn pozdržela, i když podobné návrhy se v minulých dnech nesetkaly s kladným přijetím.
Demokratický prezident Barack Obama v neděli opět varoval, že neúspěch jednání by těžce poškodil americkou ekonomiku a negativně zasáhl finanční trhy. Vyzval zákonodárce zejména k rychlému prodloužení daňových úlev pro střední třídu.
Obama je při vyjednávání v lepším postavení, jelikož soubor automatických škrtů v rozpočtu a zvyšování daní je nastaven výrazně ve prospěch druhých jmenovaných (100 mld. USD výdajů ku 500 mld. USD daní). Pokud se tedy demokraté s republikány nedohodnou, od ledna budou plošně zrušeny slevy na daních z dividend a kapitálových výnosů pro bohatší domácnosti a vrátí se na úroveň z 90. let, tedy místy na víc než dvojnásobek (z 15 % na 39,6 %). Výdajové škrty se navíc soustředí do rezortu obrany, což bude republikánům, kteří před volbami volali po růstu vojenského rozpočtu, vadit víc než demokratům. Obama tudíž k jednání přistupuje s mnohem menší ochotou ke kompromisu.
Škrty se drasticky dotknou především ministerstva obrany. Šéf rezortu Leon Panetta oznámil, že pád z útesu bude znamenat vyhazov pro 800 tisíc lidí s platností od začátku roku. „Zničíme nejlepší armádu světa v době, kdy ji nejvíc potřebujeme,“ prohlásil na obranu Pentagonu republikánský senátor Lindsey Graham.
Zvyšování daní pocítí téměř všichni Američané. Podle nezávislého think tanku Tax Policy Center vzrostou roční odvody státu domácností v průměru o 3446 USD.
Šéf republikánů v Senátu McConnell jednal průběžně v neděli s viceprezidentem a bývalým kolegou ze Senátu Joe Bidenem v rámci rozhovorů, které byly jednou z posledních šancí, jak fiskálnímu krizi předejít.
Nynější situace vyplývá ze zákona ze srpna 2011, kdy republikáni v Kongresu na poslední chvíli souhlasili se zvýšením stropu státního dluhu; republikáni a demokrati ovšem tehdy nedokázali najít kompromis o rozpočtových škrtech a dohodli se pouze, že řešení přijde později. Přitom uzákonili, že pokud kompromis nebude vytvořen do konce letošního roku, začnou od roku 2013 platit automatické škrty ve všech rozpočtových kapitolách. Tuto situaci komplikuje skutečnost, že s koncem letošního roku vyprší platnost daňových úlev, které přijala administrativa bývalého prezidenta George Bushe mladšího.
Obě strany se zatím nedomluvily ani pod hrozbou případné recese. Oproti loňským rozhovorům jsou v silnější pozici demokraté, když listopadové volby vrátily do Bílého domu Obamu a demokraté si nečekaně zachovali kontrolu v Senátu. Průzkumy zatím ukazují, že veřejnost viní z patu spíše republikány.
Demokraty i republikány by mohla pohnout k dohodě důrazná reakce finančních trhů. "Domnívám se, že investoři dají najevo svou nespokojenost" nad nedostatkem pokroku ve Washingtonu, řekl agentuře Reuters Mohannad Aama, šéf společnosti Beam Capital Management v New Yorku. Wall Street i v pátek zakončila v červeném, eurodolar obchoduje u úrovně 1,3190 USD/EUR.
Spojené státy čelí pádu z fiskálního útesu právě nyní proto, že dnes vyprší platnost výrazného snížení daní, které zavedl v letech 2001 a 2003 bývalý republikánský prezident Bush a které spolu s výdaji na války v Iráku a Afghánistánu přispěly k návratu rozpočtového deficitu.
Pokud nyní nedojde k dohodě, vrátí se daně na úroveň před deseti lety všem Američanům. Demokraté požadují, aby se tak stalo - a daně se zvýšily - všem rodinám, které vydělají 250.000 dolarů a více ročně. Republikáni nejprve odmítli všechny návrhy na jakékoli zvýšení daní, později ale naznačili, že jsou ochotni se bavit o zvýšení daní pro lidi s příjmem alespoň 400.000 dolarů ročně.
Pokud se politici do úterý neshodnou, zvýší se tedy od středy automaticky daně všem Američanům. V úhrnu to bude kolem 500 miliard dolarů, což by bylo největší jednorázové zvýšení daní v historii Spojených států. Zároveň se o 109 miliard dolarůmají snížit státní výdaje, především z výdajů na obranu a ze sociálních programů.
Z technického hlediska má Kongres možnost, aby v případě dohody rychle zavedl příslušný zákon. Nicméně vedoucí představitelé Sněmovny reprezentantů a Senátu si ponechali jen málo času, vzhledem k tomu, že i v případě dohody na poslední chvíli lze v obou kongresových komorách očekávat řadu procedurálních manévrů, poznamenala agentura Reuters.
Na druhou stranu, když se Kongres dohodne později, může rozhodnout, že daňová či rozpočtová opatření budou platit zpětně.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, Reuters, AP, čtk)