Americká ekonomika během posledního čtvrtletí roku 2012 klesla o 0,1 %, což bylo pro mnohé překvapením. Z pohledu na jednotlivé složky HDP lze vyčíst, že největší pokles zaznamenaly vládní výdaje a čisté exporty, které odrážejí slabost zahraničních ekonomik. Jde jen o jedno čtvrtletí a údaje budou v následujících měsících navíc pravděpodobně revidovány. I tak se ale můžeme ptát, jaký obrázek o ekonomice kreslí.
Larry Kudlow přišel na CNBC se zajímavou interpretací, která ukazuje, jak mnoha způsoby se na poslední čísla můžeme dívat. Podle jeho názoru šlo o dobré čtvrtletí, protože soukromé výdaje (spotřeba a investice) rostly o 3,4 % (po očištění o vliv pohybu zásob, protože ty výrazně klesly). Kudlow konkrétně tvrdí následující:
„Ekonomika sice klesla, i tak ale poslední vývoj HDP ukazuje, že klesající vládní výdaje mohou jít ruku v ruce s rostoucí aktivitou soukromého sektoru. Jde o důležitý poznatek. V následujícím období budou nižší federální výdaje, menší vláda a nižší poměr jejích výdajů k HDP podporovat růst. Když přesuneme zdroje do soukromých rukou, namísto toho, abychom je drželi v neefektivním vládním sektoru, bude omezení vládních výdajů pro růst pozitivní.“
Jde o zajímavou úvahu, která v podstatě říká následující: Jestliže soukromé výdaje rostou, je pokles vládních výdajů prorůstový. Skutečným testem by ale bylo, pokud bychom porovnali současný pokles ve výši 0,1 % s tím, co by se stalo, kdyby vládní výdaje neklesly. Podle logiky, kterou uplatňuje Larry Kudlow, by asi musel být pokles HDP větší (i když takto přesně to neformuluje). Nedocházelo by totiž k takové stimulaci soukromých výdajů klesajícími vládními výdaji. S určitostí ale víme jen to, že spotřeba a investice sice rostly, ovšem ne dost na to, aby vyvážily pokles vládních výdajů. Co by nám takový vztah řekl o fiskálním multiplikátoru? Předně platí, že pro jeho odhad bychom neměli používat pouze jedno čtvrtletí, ale udělejme výjimku, abychom rozebrali výše naznačenou logiku:
Růst HDP je nízký a rozhodně nižší, než bychom mohli čekat s ohledem na to, že americká ekonomika se stále pohybuje hluboko pod potenciálem. Vládní výdaje, jako jedna ze součástí HDP, klesly. Bylo by tak přirozené tvrdit, že pokles vládních výdajů měl negativní efekt na HDP. A protože je růst tak nízký (dokonce nižší, než se čekalo), mohli bychom tvrdit i to, že multiplikátor je pozitivní a pravděpodobně také vysoký. Ale jak ukazuje Larry Kudlow, vždy se najde nějaká jiná interpretace, uvádí na svém blogu ekonom Antonio Fatás, který působí na INSEAD.
Vývoji HDP v USA ve čtvrtém čtvrtletí se věnuje také britský ekonom Gavyn Davies. Ten tvrdí, že celkový obrázek týkající se poptávky je povzbudivý a pravděpodobně nenaznačuje, že by měl přijít větší pokles celkové ekonomické aktivity. Zároveň je ale pravdou, že americká ekonomika téměř nikdy nevykázala pokles během silnějšího oživení. Pokles exportů navíc ukazuje, že globální ekonomika se stala silně závislá na tom, jak se chová americký spotřebitel.
Davies se zaměřuje zejména na to, že spotřebu domácností táhne nahoru zlepšující se situace na trhu práce a na trhu s bydlením. Růst investic zase naznačuje, že se firmám vrací důvěra, která nebyla tolik poškozena nejistotou týkající se politického vývoje. Zároveň ale vidíme důkazy toho, že fiskální politika bude ekonomiku v následujících čtvrtletích skutečně brzdit. Výrazně negativní faktor pak podle posledních čísel představuje situace v eurozóně. Růst americké ekonomiky se tak bude letos v nejlepším případě pohybovat na úrovni 2,5 %. Inflace by se měla držet pod 2 % a není tak důvodu, aby se Fed odchýlil od současné politiky, uzavírá ekonom.
(Zdroj: Blog Antonia Fatáse a blog Gavyna Daviese)