Aktualizováno V minulém týdnu největší česká banka Česká spořitelna uvedla, že zamýšlí letos propustit 600 lidí a ušetřit miliardu korun. Teď její šéf Pavel Kysilka říká, že celkově chce banka letos uspořit dvě miliardy korun a úspory by přišly, i kdyby výsledky banky byly ještě lepší. Loni vykázala banka rekordní čistý zisk.
Zhruba čtvrtinou se mají na celkových úsporách podílet personální náklady včetně propuštění 600 zaměstnanců, zhruba 5,5 % pracovní síly banky. Dle slov šéfa Kysilky pro HN chce banka významně snížit objem bonusů u vrcholových zaměstnanců a naopak upravit platovou úroveň běžných zaměstnanců. Podle Kysilky má bance k cíli pomoci také vyjednávání s klíčovými dodavateli.
„Zprávu o úsporách v bance vnímáme neutrálně. Úspory nákladů budou vyváženy nižším provozním ziskem v letošním roce,“ uvedl analytik Patria Direct Tomáš Tomčány.
Banka podle Kysilky již na přelomu roku věděla, že letos budou její náklady o miliardu korun nižší, neboť ji nečekají rozsáhlé investice. Stovky milionů korun pak dle něj získala tím, že vysoutěžila lepší ceny dodavatelů.
„Loni jsme dokončili řadu vnitřních změn jako uvedení několika nových značek na trh a centralizaci neobchodních činností mimo Prahu. Sešlo se několik věcí dohromady, díky nimž si můžeme propouštění dovolit. Je to věc, která by nastala, i kdyby výsledky byly ještě lepší,“ uvedl Kysilka pro HN. Úspory v personální oblasti by podle Kysilky již neměly jít po pobočkách, ale zejména v pražské centrále.
Personální náklady dle CEO Kysilky nebude banka snižovat jen propouštěním, ale i změnou průměrného platu pro některé kategorie zaměstnanců. „Objem bonusů snížíme a o něco budeme zvyšovat základní mzdy. Celkově ale uspoříme mzdové náklady,“ uvedl Kysilka pro HN.
Kysilka uvedl, že vývoj ekonomiky letos bankám příliš nedovolí růst a ty tedy musejí kvůli udržení ziskovosti snižovat náklady. Spotřebitelská důvěra zůstává nízká a firmy dle Kysilky mají opatrná očekávání do budoucna. Trvá také omezená zahraniční poptávka. Česká spořitelna očekává, že čistý úrokový výnos tuzemského bankovního sektoru letos klesne o řádově 5 %.
„To je dané nízkými úrokovými sazbami a stagnující ekonomikou. Z čistě makroekonomických důvodů bude pokračovat i pokles poplatkových výnosů. Pokud budou chtít banky udržet zisky, musejí snižovat náklady,“ řekl Kysilka. „Jedním z cílů úspor je za stagnující poptávky po našich službách udržet ziskovost,“ dodal.
K požadavkům na vracení poplatků za účty ke spotřebitelským úvěrům a hypotékám Kysilka řekl, že postoj banky se nemění. Spořitelna zatím dostala deset výzev klientů ke zpětnému uhrazení poplatků. "Nevidím důvod, proč poplatky vracet. Jsou plně součástí ceny a uhrazují naprosto nevyhnutelné náklady banky," řekl HN Kysilka.
Jedním z ne příliš povedených projektů v jednáních se státem je sKarta. Podle posledních návrhů ministerstva se z ní má stát identifikační karta, která neponese platební funkce. „Oficiální znění navrhovaných změn z ministerstva práce nyní studujeme. Ve smlouvě, kterou jsme uzavřeli na základě vítezství v tendru, se jednoznačně mluví o tom, že pokud by ministerstvo zásadním způsobem změnilo projekt sKarty, tak to otevírá jednání o kompenzacích za náklady,“ uvedl Kysilka pro HN. Vláda na svém dnešním jednání odmítla zrušení projektu a bude jednat o změnách v něm.
Česká spořitelna loni meziročně zvýšila konsolidovaný čistý zisk o 21,8 % na 16,61 mld. Kč. Výsledek pozitivně ovlivnilo zvýšení provozních výnosů, pokles tvorby opravných položek na úvěrová rizika a nárůst výnosů z finančních aktiv.
K růstu zisku podle ČS přispěl vysoký nárůst zisku z obchodních operací, který meziročně vzrostl více než čtyřnásobně a další zvyšování provozní efektivity České spořitelny. Provozní zisk banky se meziročně zvýšil o 2,5 procenta na 26,29 miliardy korun. Čisté příjmy z poplatků a provizí meziročně klesly o pět procent na 11,77 miliardy korun. Ke snižování příjmů z poplatků přispělo dle banky i častější využívání internetového bankovnictví, které nyní představuje zhruba 98 procent transakcí.
Čistý úrokový výnos se bance loni snížil o 2,1 procenta na 30,59 miliardy korun. Zvýšily se úrokové výnosy z dluhopisů díky jejich většímu objemu. Vyšší byly také výnosy z pronájmu investičního majetku. Zároveň banka snížila úrokové náklady na emitované cenné papíry a ostatní finanční zdroje.
Erste v posledním čtvrtletí roku 2012 vykázala nižší ztrátu proti očekáváním a celoročními výsledky očekávání nezklamala. Obnovuje výplatu dividendy o něco vyšší proti očekáváním a využila možnosti předčasně splatit část dlouhodobé likvidity od ECB získané v LTRO tendrech v rozsahu 4 miliard eur. Celoroční čistý zisk dosáhl 484 mil. eur, v přepočtu cca 12,3 mld. Kč.
(Zdroj: HN, ČS)