Aktualizováno Společnost čekají potíže v další balkánské zemi – Rumunsku. Nebudou však tak vážné jako v Albánii a Bulharsku. Rumunsko, kde provozuje velký větrný park, hodlá snížit dotace na obnovitelné zdroje. Nejčernější scénář počítá se ztrátou pro českou energetickou firmu až 100 milionů eur ročně.
Kvůli připravované změně zákona o podpoře obnovitelných zdrojů mohou českému energetickému šampionovi zásadně klesnout příjmy z dotací. O kolik, ještě není jasné, přesné znění zákona rumunské úřady teprve připravují a změna by měla nastat v červenci letošního roku. Nejčernější scénář počítá se ztrátou až 100 milionů eur ročně (zhruba 2,5 miliardy korun).
Kromě toho, že je distributorem elektřiny v jednom z regionů, má v Rumunsku zásadní investici o hodnotě 1,1 miliardy eur: větrný park Fantanele a Cogealac o výkonu 600 MW elektřiny. Obnovitelné zdroje jsou v Rumunsku podporovány tzv. zelenými certifikáty, jejichž počet a hodnotu určuje zákon. A právě ten má být změněn.
Nyní je hodnota jednoho certifikátu v rozmezí 27 až 55 eur a v případě větrné energie je možné čerpat dva certifikáty na 1MWh. Dnes se v průměru na jeden certifikát získá 54 eur. Nová rumunská vláda a většina expertů se shodují, že takovou podporu si rumunský státní rozpočet nemůže dovolit.
„Je jasné, že některé zelené technologie – fotovoltaika a vítr – dostávají příliš velkou kompenzaci. Jsou možné dva přístupy: snížit počet zelených certifikátů nebo snížit jejich hodnotu,“ říká profesor Aureliu Leca, přední rumunský energetický expert.
„Rumunsko již v únoru oznámilo, že je připraveno snížit příliš štědré pobídky pro obnovitelné zdroje energie. v návaznosti oznámil, že sníží plán na výstavbu dalších zdrojů do roku 2016 z 1000 MW na 300 MW. již v Rumunsku nainstaloval větrné zdroje o výkonu 600 MW, a to ve větrných parcích Fantanele and Cogealac,“ připomněl Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct. „Investoři do větrných elektráren by měli čelit poklesu podpory až o 75 %. Domníváme se, že na tento nejhorší scénář dojít nemusí, i tak ale očekáváme, že by se zisky ČEZ v Rumunsku mohly od roku 2014 snížit o 1 až 1,5 mld. Kč, což představuje necelá 2 % celkového EBITDA skupiny ČEZ. Zprávu proto považujeme za mírně negativní,“ dodal analytik Patria Direct.
Konzultační firma Candole uvedla, že v nejhorším případě, kdy by dotace na jednu megawatthodinu klesla z dnešních 110 eur (2 certifikáty po 55 eurech) na 30 eur (jeden certifikát za 30 eur), by mohl přijít až o sto milionů eur ročně.
Přehnal to ČEZ s větrnou energií v Rumunsku?
„Žádné výpočty zatím nemáme,“ tvrdí mluvčí Barbora Půlpánová. „Nevíme, jaká kombinace bude či nebude přijata. Čekáme na výsledky jednání, kterých se účastníme.“
Rumunská vláda se nyní více kloní k tomu, že sníží podporu u fotovoltaiky a vodních elektráren, ale nikoli u větru; regulační úřad má svůj návrh představit na přelomu března a dubna.
Experti se nicméně shodují, že připravovaná změna postihne. „Podle mě to s investicí do větrné elektrárny přehnal,“ řekla Ana Otilia Nutuová, analytička z nevládního think-tanku Expert Forum. „Nyní bude záležet, jak silně se proti větrné energii spojí zástupci jiných výrobců energie, kteří tak vysokou podporu větrné energie nesou obzvlášť nelibě.“
Bukurešť má zatím jasno v jednom: chce změnu a chce ji dojednat s firmami. „ČEZ dělá v Rumunsku po řadu let velmi výdělečný byznys,“ řekl HN rumunský ministr zahraničí Titus Corlatean. „Pokud jde o ceny elektřiny, chceme najít vhodné řešení do budoucna, ale v dialogu s dotčenými firmami.“
Související články na IHNED.cz
Akciím ČEZ věří víc američtí než evropští investoři
ČEZ prodá elektrárnu Chvaletice Litvínovské uhelné. Křetínského EPH neuspěl
ČEZ nepodal nabídku na teplárny Alpiq za dvanáct miliard, EPH jde dál