Bere nám technologický pokrok práci, nebo nám ji dává?

Technologický pokrok automaticky snižuje poptávku po nekvalifikované pracovní síle. Technologie jsou totiž obvykle komplementem kvalifikované pracovní síly, tu nekvalifikovanou ale nahrazují. Výsledkem pak je pozitivní korelace mezi technologickým pokrokem a nezaměstnaností. Technologický pokrok a růst produktivity ale zároveň snižují strukturální nezaměstnanost. Snižují totiž jednotkové náklady výroby, a tudíž zvyšují její celkový objem. Výsledkem by měla být vyšší zaměstnanost. Jinak řečeno, tato závislost by měla vytvářet negativní korelaci mezi technologickým pokrokem a nezaměstnaností. To, jaký vztah nakonec v dané ekonomice nalezneme, tedy není jednoznačné.

Grafy v prvním sloupci ukazují vztah mezi nezaměstnaností na straně jedné a produktivitou (graf 4) a celkovou produktivitou faktorů (graf 6). Grafy ve druhém sloupci ukazují vztah mezi zaměstnaností a produktivitou (graf 5) a celkovou produktivitou faktorů (graf 7):



Z grafů je patrný velmi slabý negativní vztah mezi produktivitou práce a celkovou produktivitou faktorů na straně jedné a nezaměstnaností na straně druhé. Zároveň vidíme slabý pozitivní vztah mezi těmito produktivitami a zaměstnaností. Z empirické analýzy 18 zemí OECD tak plyne, že růst produktivity velmi slabě snižuje nezaměstnanost a zvyšuje zaměstnanost.

Z následující tabulky je ale zároveň patrné, že nezaměstnanost je soustavně vyšší ve skupinách lidí s nižší kvalifikací, což odpovídá pozitivnímu vztahu mezi technologickým pokrokem a nezaměstnaností. V jednotlivých sloupcích vidíme pro roky 2008, 2009 a 2010 hodnoty pro skupinu s nižším středním vzděláním, vyšším středním vzděláním a vzděláním vyššího typu:



(Zdroj: Natixis)