Ukrajinská vlády poslala do parlamentu (Věrchovné rady) legislativu, na jejímž základě by bylo umožněno zprivatizovat národní podnik Naftohaz a její dceřiné společnosti a také pronajmout páteřní plynovodní síť a podzemní zásobníky. Kyjev, který v posledních měsících balancuje mezi připojením k zóně volného obchodu s EU a k Celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu, navržený zákon neoficiálně označuje za ústupek Gazpromu. Norma je ale zároveň součástí požadavků EU na liberalizaci ukrajinské energetiky.
Potrubí, skrz něž do Evropy proudí velká, i když zmenšující se část ruského exportu plynu, bylo dosud na Ukrajině považováno za úhelný kámen národní suverenity. Stávající legislativa jeho pronájem i prodej striktně zakazuje. Podle nového legislativního návrhu je změna třeba kvůli povinnostem Ukrajiny vyplývajícím z jejího členství v Evropském energetickém společenství, v němž je třeba přijmout liberalizační agendu Bruselu. Stejně jako jiné evropské energetiky by tak Naftohaz měl být rozdělen podle typu činnosti: na segment obstarávající těžbu, další zodpovědný za tranzit a jiný za distribuci.
Zdroje z Naftohazu nicméně deníku Kommersant sdělily, že legislativa čekající na schválení Věrchovné rady je výsledkem tlaku výkonného ředitele ruského Gazpromu Alexeje Millera, který o tématu minulý týden jednal s ukrajinským vicepremiérem Jurijem Bojkem v Moskvě.
Rozhovory se uskutečnily po tříměsíční pauze, během níž mezi Gazpromem a Naftohazem vypukla tradiční přestřelka nezaplacených účtů za neodebraný plyn (tentokrát za 7 mld. USD) a odmítnutí jejich placení. Ukrajině se podařilo získat levnější plyn reverzním tokem z Maďarska, Gazprom zase zahájil kampaň za rozšíření baltského Nord Streamu a polsko-běloruského Jamalu, jež by mu umožnilo Kyjev obejít v ještě větší míře než dosud.
Rusko s Ukrajinou už několik let jedná o prodeji či pronájmu ukrajinské plynovodní sítě výměnou za snížení ceny za plyn pro energeticky náročné ukrajinské hospodářství (ocelárny, chemičky). Kyjev momentálně za tisíc kubíků platí 406 USD, víc než jeho západní sousedé, což těžce doléhá na státní rozpočet, jelikož uměle nízký tarif pro obyvatelstvo vyžaduje dotování spotřeby. Na konci loňského roku Gazprom s Naftohazem oživili starou koncepci vytvoření konsorcia pro společnou správu plynovodů.
Ukrajina požadovala snížení ceny na 260-280 USD za 1000 m3 a garance tranzitu nejméně 60 mld. m3 plynu za rok, ale nechtěla kvůli tomu měnit ochranářskou legislativu. Gazprom by tak musel investovat miliardy do modernizace ztrouchnivělé soustavy bez nároku na manažerskou kontrolu. Podle navrhované novelizace o rozdělení Naftohazu by jako investor mohl mít nárok na využívání potrubí k tranzitu. Proto Miller požadoval přijetí nové legislativy.
Kyjev doufá, že dohoda s Gazpromem mu přinese snížení ceny se zpětnou platností – od začátku roku. Zákon však musí být schválen a konsorcium vzniknout do 1. června. V současné době Naftohaz z Ruska plyn prakticky neodebírá. Hlavním importérem se stala firma Ostchem kontroverzního miliardáře Dmitro Firtaše. Naftohaz za první kvartál z východu dovezl 3,3 mld. m3 (dvě třetiny z toho v lednu), zatímco Ostchem 3,55 mld. m3. Firtaš si za surovinu oproti Naftohazu připlácí.
Loni Naftohaz od Gazpromu odebral 25 mld. m3, zatímco Ostchem dovezl 8 mld. m3. Celková ukrajinská spotřeba se vyšplhala na 55 mld. m3 plynu. Letos hodlá Naftohaz odebrat 17-18 mld. m3 ruského plynu.
Podle zdrojů z branže je výsledek ukrajinského provazochodeckého cvičení ve hvězdách. Změnu legislativy lze interpretovat jako ústupek Gazpromu i liberalizačnímu tlaku EU. Ruští představitelé v minulosti uvedli, že členství Ukrajiny v energetickém společenství, jehož pravidla diktuje Brusel, se s vytvořením konsorcia s Gazpromem neslučuje.
Spolupráce všech tří zainteresovaných stran se zatím moc pravděpodobně nejeví. V Bruselu se 3. května u kulatého stolu sejdou zástupci EU a Kyjeva na jednání o perspektivách ukrajinské plynovodní sítě. Gazprom byl pozván, avšak účast kvůli „nejasnému formátu schůzky“ odmítl. Liberalizační legislativu by navíc mohla sabotovat ukrajinská opozice. Ta se již nechala slyšet, že přijetí zákona bude bránit „všemi prostředky“. Jelikož ve Věrchovné radě není nouze o pěstní souboje či házení vajec, má se veřejnost na co těšit.
(Zdroje: Kommersant, RIA Novosti, Eurasia Daily Monitor)