Evropská komise (EK) v čele s komisařem pro obchodní vztahy chce uvalit dočasné antidumpingové clo ve výši 40 % na čínské solární panely. Odvetné opatření proti dotované čínské produkci, prosazované komisařem Karlem De Guchtem, by mohlo zvýšit napětí mezi Bruselem a Pekingem. Jednotný názor na něj nemají ani evropské firmy. Nelíbí se hlavně těm, které instalace levných panelů živí.
De Gucht usiluje o zavedení 40% sazby v reakci na zjištění, že čínští výrobci dostávají od své vlády nepovolenou státní podporu a svoji produkci poté do EU vyvážejí za cenu pod výrobními náklady (dumping). Zprávu přinesl deník Financial Times.
Jelikož Čína do Evropy od roku 2011 vyvezla fotovoltaický hardware za 21 mld. EUR, jedná se o největší případ, který kdy Evropská komise vyšetřovala. Spory mezi západními a čínskými výrobci trvají už několik let. Skupině evropských výrobců v čele se společností SolarWorld vadí hlavně to, že čínští konkurenti jako Yingli, SunTech, Trina nebo Canadian Solar získávají od státních bank levné úvěry, díky nimž pak mohou panely nabízet za velmi výhodných podmínek. Na nejrůznějších dotacích prý Peking v roce 2010 svým firmám rozdal 30 mld. USD. Čína není signatářem dohody OECD, která omezuje rozsah úvěrů státních bank na podporu vývozu.
Dovoz panelů z Číny srazil ceny a zdecimoval evropské výrobce; řada jich byla nucena vyhlásit bankrot. Exportní expanzi poháněly levné úvěry od čínských bank. Za hradbou antidumpingových cel už se skryly Spojené státy. Pokud by je EU následovala, mohlo by to německému SolarWorldu poskytnout jistou úlevu. Společnost, která je hlavním iniciátorem šetření EK, loni prodělala 500 mil. EUR. Minulý týden jednala s věřiteli o restrukturalizaci svých dluhů. Podle managementu společnosti si Číňané díky státním dotacím a levným úvěrům v Evropě zajistili 80% podíl na trhu. Tomu patří v celosvětovém srovnání první příčka.
Plán na zavedení antidumpingových cel však narazil na zuřivý odpor té části solární lobby, které nízké ceny fotovoltaické produkce vyhovují. Mnoho menších firem, které panely montují na střechy domů a továren, varuje, že vyšší celní sazby poškodí celé odvětví a zlikvidují víc pracovních míst, než zachrání. Mezi odpůrce cel patří i společnost Wacker Chemical, klíčový dodavatel polysilikonu, který je nezbytný pro výrobu panelů.
„Pokud by v důsledku zavedení odvetných cel došlo k umělému růstu cen, evropský solární trh by jednoduše ustrnul, což by se katastrofálně odrazilo na pracovních místech v zeleném odvětví,“ tvrdí Wouter Vermeersch, výkonný ředitel belgické firmy Cleantec Trade.
De Guchtův plán, v jehož důsledku by někteří čínští producenti čelili celkovému clu ve výši 60 %, musí ještě schválit Evropská komise. Někteří její členové mají vůči tvrdému zákroku výhrady. Zdroje Financial Times však neočekávají, že bude zablokován či výrazně pozměněn. Pokud dojde k uvalení antidumpingových cel, zůstanou v platnosti do konce vyšetřování, což by mohlo trvat několik měsíců.
Bojovný komisař je ale prý připraven s Číňany jednat a najít řešení přijatelné pro obě strany. Jedním z nich by mohla být tzv. cenová záruka (price-undertaking), v jejímž rámci by se producenti zavázali k minimální ceně, pod kterou by v Evropě nešli. Pokud by producenti došli k závěru, že prohibitivní cla jsou nevyhnutelná, raději přistoupí na zvýšení cen, které jim navíc pomůže, než aby platili pokuty. Obchodní právníci varují, že vyjednat řešení s nepřehledným množstvím čínských firem by mohlo být obtížné.
De Gucht vede s Čínou obchodní válku na několika frontách – od oceli přes hliníkové folie po kuchyňské náčiní. Nyní hrozí další velký spor s výrobci telekomunikační techniky. Evropská komise usiluje o rozšíření svých pravomocí v oblasti vnějších obchodních vztahů, aby své společnosti mohla lépe chránit před neférovými praktikami zahraniční konkurence. Krok je vnímám jako snaha o posílení pozice v souboji s čínskou exportní mašinerií. Peking zvažuje odvetná opatření, hlavně proti evropským výrobcům polysilikonu.
Podle návrhu by EK mohla zvýšit strop pro dovozní cla vůči zahraničním společnostem, u nichž se zjistí nedovolená podpora mateřských vlád. Další nárůst pravomocí se potenciálně týká procesu vyšetřování podpásových praktik. Dosud si na ně totiž musel některý z evropských producentů stěžovat a až poté mohlo být šetření zahájeno. Jelikož se ale společnosti rostoucí měrou bojí ozvat kvůli strachu ze msty zahraničních vlád, měla by EK dostat možnost zahájit šetření sama, bez vnějšího podnětu.
(Zdroje: FT, Bloomberg)