Nové možnosti pro investory, odcházející za svými investicemi do zahraničí, impuls tuzemskému kapitálovému trhu, širší možnosti pro správu majetku a miliardy do ekonomiky na spojených službách kolem fondů si slibuje Radek Urban, náměstek MF pro finanční trh od nového ‚fondového‘ zákona, který chce umožnit nové typy fondů a přilákat domicil hedge fondů či private equity do ČR. Rozvoj spojených služeb má vytvořit práci pro banky, daňaře, advokátní kanceláře či znalecké ústavy. „Mnoho investorů v ČR a okolních zemí dnes investuje v zahraničí a nová úprava by jim mohla dát impuls pro investování prostřednictvím domácích mechanismů,“ říká Radek Urban v online rozhovoru na Patria.cz. Dlouhodobě nízké sazby ve světě i ČR podle něj k rozvoji pestrosti investic přispějí.
Fondový zákon a co (komu) přinese
Nový zákon o správcích alternativních investičních fondů je inspirován tahouny odvětví v čele s Lucemburskem. „Smyslem bylo vytvořit prostor pro podnikání a neklást nežádoucí administrativní překážky. Z toho může těžit jak český stát, tak podnikatelský sektor, tak i samotní investoři,“ uvedl Urban. Zákon má otevřít cestu zejména rozvoji sektoru administrativních služeb pro správu fondů. Efekty dle Urbana jdou od bank ve funkci depozitáře, přes správce aktiv v pozici investičních manažerů s nejlepší znalostí středo- a východoevropských trhů po advokátní kanceláře a znalecké ústavy v pozici oceňování majetku, dále poradenské společnosti či daňové specialisty. „Současně vidíme potenciál v širší možnosti pro správu majetku, zejména rozšíření právních forem fondů, což by mohlo zvýšit zájem ze strany českých a zahraničních investorů,“ uvedl Urban na Patria.cz.
Nový zákon, mimo jiné, umožní vedle standardního také založit speciální fond jako variantu akciové společnosti, která obdobně jako podílový fond průběžně vydává a odkupuje akcie, které odkupem zanikají (např. SICAV v oblasti lucemburského práva). Upravuje i modifikovanou právní formu komanditní společnosti (např. SICAR v oblasti lucemburského práva) pro „neveřejné“ fondy kvalifikovaných investorů. Současně se upravují některé instituty známé ze zahraničí, jako volnější odchod ze společnosti v případě exitu klíčového společníka. Norma umožňuje také obchodovatelnost akcií vydávaných akciovou společností s proměnným základním kapitálem a podílových listů otevřeného podílového fondu. „Úprava přebírá běžné charakteristiky ETF, mezi něž patří zejména existence tzv. creation units a tvůrce trhu dbajícího o to, aby se tržní cena neodchylovala významně od NAV,“ uvádí Urban. Podle návrhu, který je teď v tuzemské poslanecké sněmovně, mají být fondy zdaňovány 5% sazbou daně z příjmů. Legislativu dle Urbana MF diskutovalo s asociacemi i investičními firmami, zejména AKAT a CVCA. „Troufám si říct, že ve věcné rovině se jedná o zákon ‚od profesionálů, pro profesionály‘,“ uvedl Urban v online rozhovoru na Patria.cz.
Potíže kapitálového trhu? Konzervatismus, úspory i pojištění vkladů
Za hlavní problémy kapitálového trhu v ČR Urban, jako náměstek MF pro finanční trh se zkušenostmi z ČNB, investičního bankovnictví či vypořádání obchodů, označil nedostatečnou domácí poptávku a konzervatismus českých podniků a domácností jak na straně investování, tak na straně získávání kapitálu. Připomněl historicky dominantní roli bank s jejich univerzálním modelem a pojmem ‚bezpečí‘. „Svoji roli má i pojištění vkladů, které nemá spoluúčast a vlastně demotivuje domácnosti v oblasti přijímaného kreditního rizika,“ nabídl pohled z rizikové strany zejména za drobnějšího vkladatele. Investice také stále omezuje absolutní úroveň českých úspor nižší ve srovnání se západní Evropou. Prostředí dlouhodobě nízkých úrokových sazeb ve světě (i v ČR) by ale dle Urbana mohlo posun od vkladů v bance do dluhopisů, akcií, nemovitostí i komodit urychlit.
K diskusím o budoucnosti pražské burzy a její samostatnosti Urbana definoval dva protichůdné trendy, kterými prochází Evropa: ochranu národních šampiónů a centralizační snahy. „Menší burzy nejsou výjimkou. Možná prvním krokem jsou kroky ke sjednocení vypořádacích systémů a depozitářů cenných papírů, protože obchodní i poobchodní infrastruktura je v Evropě pořád dražší než v USA,“ uvedl Urban s tím, že za daleko obtížnější (obchodně i regulatorně) považuje debatu o burzách a OTC trhu. „Jsem přesvědčen, že v této oblasti se výběr obchodního místa má ponechat na rozhodnutí investorů. Například úvahy o přesunutí nelikvidních dluhopisů na burzu (ve směrnici MiFID pod názvem „zákaz facilitace“) nic nevyřeší, pouze zdraží transakční náklady,“ uvedl s konkrétním příkladem.
Transakční daň - pricipiální nepodpora
Za jedno jsou podle Urbana MF i ČNB v opozici vůči zavedení daně z finančních transakcí (FTT), kterou dle něj ČR nepodporuje z principiálních důvodů. „Za prvé, nelze se ztotožnit s obhajobou daně jako „trestu za krizi způsobenou bankami“, když žádná česká banka krizi nezavinila. Za druhé, nelze souhlasit s obhajobou daně jako svého druhu cestu, jak vrátit do rozpočtu prostředky vydané jako státní pomoc v krizi 2008-9, když žádná česká banka v letech 2008-9 státní pomoc neobdržela. Za třetí, pokud by se jednalo o pouhý způsob jak posílit příjmy rozpočtu, FTT je nejméně efektivní cesta. Za čtvrté, z pohledu daňové teorie je tzv. kaskádová daň nejvíce nespravedlivá. A za páté, tato daň by postihla „nevinné oběti“ - exportéry a importéry, kterým se zdraží kurzové zajištění, a penzijní a podílové fondy a pojišťovny, jejichž klientům by klesly výnosy z majetku,“ vyjmenoval Urban. Kromě toho by dle něj FTT zřejmě způsobila kolaps některých tržních segmentů (FX swapy, repo) s významným dopadem na likviditu cenných papírů. „U dluhopisů by asi nastal pokles likvidity (maximalizace „buy-and-hold“ portfolií) a zdražení dlouhodobých derivativů by znamenalo, že některé projekty z reálné ekonomiky vyžadující kurzové a úrokové zajištění by se vůbec neuskutečnily,“ varoval Urban s tím, že okamžitým následkem zavedení daně by byl odchod obchodníků a obchodů do zemí (nejen) mimo Evropu, kde taková daň není.
V poslední době so objevují návrhy na zúžení rozsahu FTT, například o podílové a penzijní fondy či státní dluhopisy. Dle náměstka MF pro český finanční trh lze předpokládat pokračování diskuse. Urban připomněl, že sama Evropská komise v důvodové zprávě počítá se zpomalením hospodářského růstu právě vlivem zavedení FTT a souhlasil, že náklady daně v národohospodářském pojetí převýší výběr. V případě uplatnění v ČR by dle Urbana prvními nevinnými obětmi byly pobočky (nikoli dceřiné banky) zahraničních bank ze zemí, kde transakční daň bude zavedena, protože jejich ceny se zahrnutím daně budou méně konkurenceschopné. „Čeští investoři budou vyhledávat protistrany ze zemí, kde daň nebude zavedena. Sníží se zájem českých emitentů o emise, které by si mohli kupovat investoři ze zemí, kde daň bude zavedena. Sníží se zájem o cenné papíry vydávané v zemích, kde daň bude zavedena,“ nastínil scénář Urban s tím, že ani extrateritoriální působnost daně tomu nezabrání.
Banky a záložny
Za devizy ČR Urban již dříve označil jeden z nejvyšších ratingů země mezi novými členy EU, kapitalizace bankovního sektoru jednu z nejvyšších v EU s depozity přesahujícími úvěry i potíže dosavadních obvyklých sídel typu Kypru. Jako „velmi stabilní, velmi profesionálně řízený, velmi ziskový, velmi koncentrovaný (ale také konkurenceschopný), velmi produktově inovativní a při tom všem v bilančním srovnání ne tak velký jako bankovní sektory některých problémových evropských zemí a hlavně stále úvěrující“ označil v Urban český bankovní sektor.
Pouze jako posly zpráv pak definoval ratingové agentury s tím, že investor musí vyhodnotit, zda dobrých či špatných. „Je pravdou, že některé regulace investory motivovaly (skoro nutily) rating používat, ale také ty stejné regulace investorům umožňovaly používat vlastní modely. Vždycky je třeba si uvědomit, že první motivací k používání ratingů je snaha investorů o vyčlenění některých vlastních činností tady v oblasti řízení kreditního rizika. Ale kdo outsourcuje, ten by měl i rozumět tomu, proč a jak, a možná by se nemusel slepě na ratingy spoléhat,“ shrnul svůj pohled na ratingy Urban.
Penzijní reforma: Ideální řešení nezískalo politickou podporu
Radek Urban na Patria.cz potvrdil informace, že MF připravuje návrhy na parametrické změny II. pilíře penzijního systému, který dosáhl mnohem nižší účasti proti původním předpokladům. „Ideální řešení by samozřejmě bylo, aby II. pilíř byl nepovinný „z druhé strany“, tedy s automatickým vstupem a s možností se odhlásit. Tato varianta však nezískala politickou podporu,“ shrnul Urban.
Otázka směřovala také na úpravy modelu stavebního spoření. „Stále jsme názoru, že ‚potřebujeme stavební spoření jako produkt, a přitom nepotřebujeme stavební spořitelny jako instituce‘, mimo jiné proto, že je rozumné nechat na obchodním rozhodnutí akcionářů, jestli ve své finanční skupině chtějí provozovat jednu nebo dvě instituce,“ uvedl Urban k úpravám ve stavebním spoření i vztahu mezi bankovními matkami a spořitelními dcerami. „I když už Ústavní soud tzv. ‚nepravou‘ retroaktivitu povolil, je zjevné, že neprojde a změny v oblasti účelovosti, včetně zajištění na stáří, se budou týkat jen nových smluv,“ uvedl pak k problematice změn výnosových podmínek u již existujících smluv.
Plné odpovědi náměstka ministra financí ČR pro oblasti finančního trhu Radka Urbana čtěte v online rozhovoru zde.